Ve čtvrtek se uskutečnil happening proti povinnému zavedení sociálních karet. Akci pořádala KDU-ČSL společně s Národní radou zdravotně postižených (NRZP). Vadí jim, že si lidé budou od nového roku muset vybírat peníze z bankomatu. Řada handicapovaných a seniorů by se kvůli tomu podle Národní rady zdravotně postižených k pomoci od státu nedočkala.

„Odmítáme současný stav, kdy smlouvy o založení speciálního bankovního účtu se uzavírají na pobočkách Úřadu práce. Stát tak prostřednictvím Úřadu práce dělá dealera privátnímu subjektu České spořitelně a. s. Domníváme se, že tím došlo k porušení všech principů, které jasně definují úlohu státu a úlohu privátních subjektů," vysvětlil místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek.

Zejména zdravotně postižení budou mít podle něj se zavedením sKarty velké nepříjemnosti a výdaje. Právě z toho důvodu vyzval Bartošek v otevřeném dopise společně s předsedou NRZP Václavem Krásou premiéra Petra Nečase, aby zavedení s Karty zastavil. K této výzvě je vedlo několik důvodů.

Mimo jiné Nečase upozorňují, že Senát projednává návrh zákona Zdeňka Škromacha, Boženy Sekaninové a dalších, kterým se mění zákony související se zavedením Karty sociálních systémů. „Návrh zákona je v současné době projednáván ve Výborech Senátu a je velmi pravděpodobné, že Senát návrh zákona schválí a bude postoupen k projednání Poslanecké sněmovně,“ píše se v dokumentu.

Navrhovanou úpravou se totiž omezuje platební funkce sKarty pouze na oblast dávek pomoci hmotné nouze. Podle Bartoška a Krásy se jedná o zásadní změnu, a tudíž je podle nich logické počkat s distribucí sKaret na ukončení legislativního procesu tohoto zákona.

Současně dodávají, že systém zavádění sKaret považují za zbytečný. „Příjemcům dávek přináší pouze komplikace. Systém není výhodný pro příjemce dávek ani pro stát,“ uvedli Krása a Bartošek s tím, že často zmiňovaný argument ministerstva práce a sociálních věcí o úspoře 200 - 250 milionů korun distribucí dávek prostřednictvím sKaret považují za falešný a nepravdivý.

„Kdyby stát chtěl opravdu ušetřit a byť necitlivě zpoplatnil zasílání poštovních poukázek, nemusí tak činit prostřednictvím komerčního subjektu. Především ale zavedení celého systému stojí obrovské prostředky, protože úřady práce musí mít doplněný software a vyčleněné pracovníky na tuto agendu,“ vysvětlil autoři dopisu, podle kterých je tvrzení, že celý systém nestojí stát ani korunu zcela nesmyslné. „Budou utraceny veřejné prostředky, a to z dávek jednotlivých občanů, které jim byly přiznány,“ dodali.

Václav Krása navíc považuje za nepřijatelné, aby si klient platil za to, že mu stát posílá pomoc. Sociální karty budou sloužit jako průkazky a navíc klientům sociálních systémů poslouží k výběru peněz z bankomatů či případně k placení. Ministr Drábek z TOP 09 už dříve uvedl, že by jejich zavedení mělo ušetřit za administrativu ročně přibližně čtvrt miliardy korun.

Již v červenci byly sociální karty rozdány asi pěti tisícům klientů. Po krátkém zkušebním období ji pak během podzimu obdrží asi milion občanů. „Abychom předešli nějakým problémům, rozložili jsme systém vydávání na delší dobu. Vyzkoušíme si to na poměrně malém vzorku klientů. Postupně budeme tu pyramidu rozšiřovat, abychom do konce roku vydali karty pro všechny, kteří je budou potřebovat," vysvětlil před časem generální ředitel úřadu práce Jiří Kubeša s tím, že by karty mohlo od července dostat asi pět tisíc lidí na dvou či třech místech.

Projekt opakovaně vedle zdravotně postižených kritizovala i opozice. Podle ČSSD jde o další zbrklou a nepřipravenou změnu v sociální oblasti. Nejsilnější opoziční strana proto vyzvala Drábka, aby plošné zavedení projektu sKaret pozastavil nejméně do doby, než budou bankomaty České spořitelny vybaveny alespoň všechny obce nad 2 000 obyvatel.