Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) v pondělí potvrdila opakované nelegální poškozování přírody vedením Národního parku Šumava. Inspektorům vadí použití biocidů v boji s kůrovcem bez vydané výjimky, tvorba holin u jezera Laka na Klatovsku a rušení hnízdění tetřeva. Ekologové rozhodnutí inspekce uvítali.

Rozhodnutí ČIZP je podle nich dalším v řadě úředních důkazů, potvrzujících oprávněnost podnětů Hnutí DUHA, které soustavně upozorňovalo na nezákonné jednání Správy šumavského parku, jež podle nich vede k závažnému poškozování národního parku.

ČIŽP udělila pokutu 450 000 korun jako souhrnnou sankci za podněty podané v letech 2010 a 2011. Rozhodnutí ČIŽP zahrnuje kromě pokuty za ohrožování vzácného tetřeva hlušce a za nelegální používání chemických prostředků také sankci za nelegální kácení v mimořádně cenné lokalitě Ptačí potok na Modravsku. Právě to může být podle ekologů malou satisfakcí pro stovky lidí z celé země, kteří v lokalitě loni bránili nelegálnímu kácení mírumilovnou občanskou blokádou.

„Rozhodnutí o pokutě má však jen symbolický význam. Poškozené přírodě již nepomůže a Správa NP jej podle zveřejněného vyjádření ředitele Jiřího Mánka nebere vážně. ČIŽP měla využít své pravomoci a kácení ihned na začátku po podnětu Hnutí DUHA a odborníků zastavit. Rovněž výše pokuty je vzhledem k závažnosti poškození zcela nedostatečná,“ doplnilo Hnutí DUHA v tiskovém prohlášení s tím, že rozhodnutí ČIŽP bude podrobněji komentovat po jeho obdržení.

Podle Jaromíra Bláhy z Hnutí DUHA je rozhodnutí inspektorů nedostatečnou a pozdní reakcí, neboť již nenapraví vážně poškozenou přírodu. „Horský les se bude na Ptačím potoce obnovovat minimálně sto let. Inspekce měla podle zákona zasáhnout ihned po našem podnětu na samém počátku kácení loni v červenci a kácení okamžitě zastavit. Mohla tak předejít velkým a zbytečným škodám. Správa Národního parku dokonce v nelegálním kácení na Ptačím potoce pokračovala, byť v menší míře, i letos v létě a poškození přírody způsobené loni tak dál zvětšovala,“ doplnil Bláha.

Krajský soud v Plzni a ombudsman už dříve potvrdili, že zásahy policie, přivolané na žádost Správy Národního parku Šumava, proti lidem bránícím nelegálnímu kácení u Ptačího potoka, byly protiprávní a že lidé, kteří chránili les, měli pravdu. Soud v rozhodnutí konstatoval, že policisté pochybili zejména v tom, že se vůbec nezabývali otázkou oprávněnosti kácení, proti kterému blokáda směřovala. Nesprávně také vyhodnotili otázku, proti komu zasahovat.

Jeden z organizátorů blokády Mojmír Vlašín se navíc kácení v Národním parku Šumava bez potřebných povolení snažil nejprve zabránit formou podnětů kompetentním orgánům i oznámením na policii. Když i přes další výzvy veřejnosti byly úřady nečinné, zvolili ekolog a další aktivisté blokádu jako poslední možnost záchrany přírodní hodnoty.

Policie se pak postavila na stranu těžařů a na žádost správy národního parku začala vůči demonstrantům zasahovat, aniž by přitom podle aktivistů jakkoliv zkoumala, zda je těžba v chráněné lokalitě oprávněná. Jedinou ochranou účastníků shromáždění tak bylo následné soudní přezkoumání.

„Podle soudu byla blokáda veřejným shromážděním, které lze rozpustit pouze ze závažných důvodů. Přítomnost policie na místě těžby za účelem ochrany života a zdraví ve vyhrocené situaci byla oprávněná, policie ovšem pochybila při posuzování proti komu má být zakročeno,“ uvedla už v říjnu loňského roku Liga lidských práv (LLP).

„Postup policie byl velmi jednostranný. Podle svého vyjádření se nezákonností těžby nezabývali, protože žádný orgán se nevyslovil, že by byla nelegální, přitom právě policie by měla tuto otázku sama posoudit.“ dodala pak právnička LLP Zuzana Candigliota.