Opozičním sociálním demokratům se nelíbí vládní návrh zákona na zavedení tzv. dětských skupin, které mají pomoci nahradit mateřské školky. Podle sociálních demokratů totiž Nečasova vláda svým návrhem naprosto opominula vzdělávací úlohu předškolních zařízení. Dětské skupiny se podle nich omezují na zavedení pouhých hlídacích služeb.

„Návrh vlády degraduje vzdělávání učitelek mateřských škol. Neklade žádné nároky na kvalifikaci pro zaměstnance v dětském koutku, netlačí na zvyšování kvalifikace v rámci EU. Umístit do dětského koutku děti ve věku od pěti měsíců do šesti let je nemyslitelné. Nedokážu si představit, jak by byly řešeny jejich rozdílné nároky na stravování a případné problémy s hygienou,“ uvedla kandidátka do Senátu za obvod Benešov Věra Kisová.

Sociální demokraté současně připomněli, že předškolní vzdělávání je velmi důležité pro rozvoj dítěte — připravuje ho na úspěšný vstup na základní školu. Sociální demokraté proto vypracovali pro oblast předškolního vzdělávání vlastní řešení a žádají vládu, aby její návrhy projednala.

„Navrhujeme převést volné neuplatněné miliardy z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, které nejsme schopni vyčerpat, do Regionálních operačních programů. Těmito penězi bude možné financovat rozšíření kapacit stávajících předškolních zařízení a založení nových. Naším druhým návrhem je založit státní fond bezúročných půjček pro obce a svazky obcí, které by si z něj mohly půjčovat finance na vybudování těchto zařízení,“ vysvětlil stínový ministr školství Marcel Chládek.

„Vládní návrh hlídacích skupin je pouze doplněk. Důležitější je motivovat zaměstnavatele, aby umožnili matkám flexibilní formy práce například formou daňového zvýhodnění a slev na pojištění,“ doplnila Chládka stínová ministryně pro lidská práva a rovné příležitosti Michaela Marksová-Tominová.

Podle předkladatele normy ministerstva práce a sociálních věcí je návrh věcného záměru zákona zpracován v souladu s programovým prohlášením vlády, ve kterém se vláda mimo jiné zavázala podpořit rozvoj alternativních předškolních zařízení a vytvářet tak podmínky pro rychlejší návrat pečujících rodičů k výdělečné činnosti.

„Hlavním záměrem nově navrhované úpravy je vytvořit nástroj služby hlídání a péče o dítě v dětské skupině, který zvýší dostupnost služeb péče o děti a usnadní participaci rodičů s malými dětmi na trhu práce. Rodičům se tak umožní udržení kontaktu se zaměstnáním v době péče o dítě a postupné (znovu)zapojení do pracovního procesu s ohledem na jejich strategii při sladění profesního, rodinného a osobního života,“ vysvětlili úředníci Drábkova resortu.

Za účelem podpory snazší dostupnosti služeb péče o děti pak jako další opatření navrhují, aby zaměstnavatelé mohli uplatnit náklady vynaložené na zajištění služby péče o děti jejich zaměstnanců jako daňově uznatelné náklady. Rovněž se k posílení motivace návratu rodičů do pracovního procesu a participace na trhu práce ministerstvo navrhuje vytvořit nástroj podpory v podobě slevy na dani.

První dětskou skupinu otevřelo loni v létě právě ministerstvo práce a sociálních věcí. Drábek tehdy uvedl, že zařízení otevřeli ze dvou základních důvodů. „Proto, abychom ukázali, že i za stávající legislativy jde takové zařízení provozovat. Také si chceme ověřit, za jakých podmínek taková zařízení zřizovat a ty podmínky v dalším kroku legislativně zjednodušit a vylepšit,“ vysvětlil ministr práce a sociálních věcí v loňském roce.

Změnami chce podle něj úřad především umožnit rodičům snazší návrat do práce. V současnosti totiž mnoho rodičů nemá děti kam dát, obecní školky jsou přeplněné a soukromá zařízení drahá. Podniky tak budou mít možnost vytvořit buď malou skupinu pro nejvýše čtyři děti, nebo střední skupinu, kde bude nejvýše dvanáct předškoláků.