Kabinet Petra Nečase ve středu projednával nový zákon o stávce. Podle informací ČT24 mají ministři k normě, která zpřísňuje vyhlašování stávek, připomínky. Přesto lze vzhledem k výrokům koaličních lídrů očekávat, že zákon nakonec vláda schválí.

„Jednání bylo přerušeno na dva týdny k zapracování připomínek, které vzešly z diskuse," sdělil pro server iDnes.cz ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek, jehož resort začal nový zákon o stávce chystat poté, co v loňském roce soud zastavil stávku dopraváků, neboť nebyla nahlášena tři dny předem.

Drábek věcný záměr zákona odůvodňuje právě tím, že soud v minulém roce přezkoumával zákonnost tehdy vyhlášené stávky a konstatoval, že musí být stanovena jasná pravidla pro stávky. Cílem normy je pak podle ministerstva práce a sociálních věcí jasné vymezení práva na stávku zejména pokud jde o definici stávky, účastníky stávky, organizátora stávky a úpravu procedury.

Návrh zákona, který má nyní vláda na stole, tak počítá například s tím, že by stávku směly vyhlašovat pouze odbory. Navíc pouze poté, kdy o zastavení práce hlasovala alespoň polovina všech zaměstnanců a souhlasily nejméně dvě třetiny z nich.

Podle návrhu ministerstva práce a sociálních věcí by navíc organizátor stávky musel pět pracovních dní předem ohlásit důvody a cíle stávky, čas jejího zahájení i seznam pracovišť, jichž se akce dotkne. Nejpozději čtyřiadvacet hodin před začátkem stávky by pak vedení podniku mělo obdržet jmenný seznam zaměstnanců, kteří práci přeruší.

Nově zákon také stanovuje seznam profesí, jimž se možnost stávkovat omezí. Patří mezi ně zaměstnanci zdravotnických zařízení a sociálních služeb, zaměstnanci jaderných zařízení, ropovodů a plynovodů, zaměstnanci řízení a zabezpečování letového provozu, podnikoví hasiči, strážníci obecní policie, zaměstnanci zabezpečující telekomunikační provoz.

Zatímco odboráři a opozice návrh zákona kritizují, podle koaličních politiků vláda nechce v žádném případě právo na stávku omezit. Podle ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila je cílem zákona naopak dát normě jasný obsah tak, aby soud případně mohl posoudit, zda stávka byla v souladu se zákonem, či nikoliv.

Podle předsedy železničních odborů Jaroslava Pejši jsou ale některá ustanovení návrhu protiústavní. Konkrétně pro Český rozhlas zmínil odevzdávání jmenného seznamu den před stávkou. „Tady by se mohlo jednat o usurpování lidem práva na stávku, jelikož by mohlo docházet k zastrašování lidí. Tady by mohl být vyvíjen nátlak, takže si myslím, že to bychom určitě používali i při případné ústavní stížnosti,“ vysvětlil pro Český rozhlas odborář.

Sociolog Jan Keller pak pro Deník Referendum uvedl, že mu vládní předloha silně připomíná výrok, který pronesl jeden ze současných kandidátů na prezidenta Přemysl Sobotka z ODS. „Prohlásil, že potřebuje mít doživotní imunitu, aby se mu nemohlo nic stát, pokud by k moci přišli komunisté,“ uvedl Keller s tím, že stejné je to i s vládním návrhem upravujícím podmínky k vyhlášení stávky.

„Pokud budou i nadále pouze stávky drobné a roztříštěné, je nový zákon naprosto zbytečný. Pokud lidem dojde trpělivost a sáhnou ke stávce generální, asi se nebudou zdržovat sepisováním jmen těch, kdo se generální stávky zúčastní,“ uvedl Keller pro Deník Referendum.

Europoslanec a bývalý odborový předák Richard Falbr pak dodal , že v současné době je jediná právní úprava stávky obsažená v zákoně o kolektivním vyjednávání. „Vzhledem k tomu, že Ústavou je právo na stávku zaručeno, zastávala ČMKOS vždy názor, že všechny druhy stávek, mimo stávky v rámci kolektivního vyjednávání, jsou vycházeje z Ústavy a Listiny základních práv EU, povoleny,“ uvedl Falrb v rozhovoru pro Deník Referendum.

Podle jeho slov ke stávce a právu na ni existuje v Mezinárodní organizaci práce rozsáhlá jurisprudence. „Proto lze předpokládat, že návrh zákona o stávce, který má vláda schválit, není ničím jiným než pokusem právo na stávku omezit,“ nepochybuje Falbr. Jakmile bude zákon případně schválen, musí se podle něj ČMKOS obrátit na Mezinárodní organizaci práce, aby zasáhla.

„Nemá cenu rozebírat jednotlivé legislativní překážky, které si ministr Drábek vymyslel, aby se v podstatě stávkování zabránilo,“ dodal europoslanec. Jaromír Drábek již nicméně avizoval, že je ochoten o paragrafovaném znění návrhu zákona vést diskusi.

„Pro mě to není nějaká modla, něco, co bych chtěl za každou cenu nějak prosazovat. Pokud ten věcný záměr, to znamená základní teze, projedná úspěšně vláda, tak při zpracování paragrafového znění opět bude možnost diskuse a zohlednění požadavků sociálních partnerů. K tomu já jsem připraven,“ vysvětlil pro Český rozhlas ministr práce a sociálních věcí.

Podle Falbra ale návrh obsahuje pouze jedinou věc, se kterou by bylo možné souhlasit, a to o omezení práva na stávku na některé vyjmenované profese. „Současně je užitečné, aby během stávky bylo zabezpečeno poskytování těch služeb, bez nichž by došlo k ohrožení bezpečnosti občanů nebo státu,“ uzavřel Falbr pro Deník Referendum.

Jen těžko si lze ale představit, že by Drábek kritikům vyšel vstříc. V takovém případě by totiž musel rezignovat takřka na všechny cíle, které měl původně nový zákon o stávce naplňovat.

Další informace:

ČT24.cz Ministři mají připomínky k návrhu, který zpřísňuje pravidla pro stávky

Rozhlas.cz Vláda zvažuje zpřísnění pravidel pro organizování stávky

iDnes.cz Při stávce má firma dostat jména stávkujících předem, navrhl Drábek