Do dvou týdnů by měl v Argentině začít platit zákon, kterým získají stát a regionální vlády kontrolu nad většinovým balíkem akcií YPF, největší ropné a plynové společnosti v zemi. Má se tak stát zejména na úkor španělské korporace Repsol, dosud majoritního vlastníka. Zákon předložila Kongresu samotná prezidentka Cristina Fernándezová Kirchnerová na počátku minulého týdne. Repsol podle ní zanedbával investice do argentinských ropných polí a snižoval produkci. To poškozovalo národní hospodářství a v důsledku vynutilo příslušný akt.

„Jsme rádi, když u nás zahraniční společnosti vydělávají. Nemohou ale vydělávat na úkor našich národních zájmů (...) Argentina je ostatně poslední zemí v Americe a jednou z mála na světě, jež stále plně nekontroluje svoje přírodní zdroje,“ řekla prezidentka v projevu z 16. dubna, ve kterém oznámila znárodnění veřejnosti.

Zástupci korporace kritiku odmítají a práva na akcie se vzdát nechtějí.

„(Argentinská vláda) postupuje v rozporu s platnými normami a podkládá to nepodloženými útoky (...) To nemůže zůstat nepotrestáno (...) Čeká nás dlouhá právní bitva,“ citují agentury reakci Antonia Brufaua, výkonného ředitele konglomerátu Repsol YPF.

Za španělského vlastníka se ihned po oznámení postavil kabinet Mariana Rajoye v Madridu, jenž chce akt žalovat u Světové obchodní organizace. „(Repsol) je španělská společnost a vláda Španělska bude hájit její zájmy jako by šlo o její vlastní,“ řekl premiér novinářům minulé úterý.

Španělé chtějí o věci 24. dubna jednat se zástupci EU. Rajoy současně viní Argentinu z populistických gest a snah o maskování vlastních hospodářských neúspěchů. Vedle arbitráže jí přitom hrozí i bilaterálními postihy, z nichž první - omezení dovozu bioplynových paliv - schválila španělská vláda už minulý pátek.

Cristina Fernándezová španělské výpady zpravidla příliš nekomentuje. „Jako argentinská prezidentka nehodlám reagovat na projevy neúcty a urážlivá slova. Jsem hlava státu a ne nějaký výtržník,“ řekla minulý týden

Na akt omezení dovozu přesto odpověděla prohlášením, že se eventuální přebytky spotřebují v rámci argentinského vnitřního trhu.

Latinskoamerické režimy se ke znárodnění postavily převážně neutrálně, což si například El País vysvětluje faktem, že Repsol podniká i v jejich zemích. Jedinou výjimkou se stala Venezuela, jejíž ministr zahraničí nabídl Argentině „všestrannou pomoc“.

Západ nicméně pro argentinský krok příliš pochopení nemá. Diplomaticky, avšak jednoznačně, jej odsoudily vlády USA, Británie a Francie. Zástupci eurounijních institucí a mezinárodních organizací zaměřených na obchod vyjádřili názor, že krok poškodí argentinskou pověst mezi investory.

Jak a za kolik

Fakticky probíhá znárodnění jednak převzetím majetku firmy ve státě, k čemuž došlo hned minulé v pondělí (v sídle YPF v Buenos Aires dostali zaměstnanci Repsolu 15 minut na opuštění budovy), a jednak vynuceným odkupem akcí.