Pohoršení některých ostřílených českých politiků nad bývalým předsedou poslaneckého klubu Věcí veřejných Vítem Bártou má velkou trhlinu. Nelze se jím dojímat, protože je obaleno hustou slupkou pokrytectví a řídí se heslem „kdo chce psa bít, hůl si najde“. Politici i někteří novináři jakoby vyslechli rozsudek první soudní instance nad Bártou a bývalým véčkařem Jaroslavem Škárkou, nikoli už ale jeho obsáhlé odůvodnění.

Soud, který vyměřil mnohem tvrdší a nepodmíněný trest Škárkovi, jasně konstatoval, že Škárka a Kočí chystali ve straně puč (možná i v součinnosti s dalšími koaličními stranami) a Bárta byl k půjčkám, které soud označil za neoprávněnou výhodu, vyprovokován. Bárta (zatím nepravomocně) vyfasoval za údajné uplácení trest ve spodní hranici možné trestní sazby a není vyloučeno, že se mu podaří soud další instance přesvědčit o své nevině.

Jinak tomu ovšem je u Škárky i u poslankyně Kristýny Kočí, u které doposud chyběl žalobce (tedy i soudce), což se změnilo ve chvíli, kdy trestní oznámení na ni, ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a poslance Petra Tluchoře (ODS) podala Suverenita Jany Bobošíkové. Podezřívá je z podplácení, přijímání úplatků a krácení daně.

Na závažná slova, zachycená na nahrávkách, kde je hlavní hvězdou Kočí, upozornil i soud: „Nabídka jasně řečena, nějakej jako setup...no od koho, od našich...od tatínka od Jirky…“, „Kalousek mi poslal částku nebo velkou, velkou, velmi velkou nabídku, jako opravdu hodně velkorysou. Kterou já jsem teda odmítla. Ale jenom proto, že jsem si řekla, jaká je realita…jako abychom….velmi teda velkorysou.“ A tak dále. O Tluchořovi Kočí hovoří zase na jiné nahrávce - na té, kde zaznívá velmi expresivní výrazivo.

Soudce Jan Šott v odůvodnění rozsudku jasně konstatoval: „Obsah tohoto projevu Kristýny Kočí lze dle soudu skutečně jen obtížně vykládat jinak, než jak činí obhajoba, totiž jako informování o svých plánech na rozštěpení Věcí veřejných za spolupráce představitelů dalších koaličních stran, a to bez ohledu na to, zda v dílčích výrocích na nahrávce svědkyně Kočí uvádí pravdu nebo si vymýšlí.“

Zatímco tedy ve veřejném prostoru zaznívají naléhavé výzvy k tomu, aby Bárta, který rezignoval na funkci předsedy poslaneckého klubu VV a ukončil členství ve straně, složil také poslanecký mandát (Škárka se často opomíjí anebo výzvy tak naléhavé nejsou), o tom, kdo všechno za pučem v nejmenší vládní straně stál a zda někde nelítají nějaké „bezprizorní“ a značně velké peníze, se příliš nemluví. A ve stínu zůstává i mnohaleté odčerpávání veřejných milionů a miliard ze strany stále aktivních politiků.

Dokud nebude vyšetřeno i to, zda a jak se na puči ve Věcech veřejných podíleli někteří politici ODS a TOP 09, zůstanou nad celým tím divným děním viset značné otazníky. Proč leží koaličním partnerům Bárta tolik v žaludku? Pochybuji, že je to kvůli bezpečnostní agentuře ABL, kterou v minulosti vlastnil. To přece věděli od začátku! Nemůže být trochu pravdy na šprochu, že by někteří členové velkých koaličních stran už v minulosti raději vládli jen s některými „hodnými“ véčkaři, kteří jim příliš nežvanili do likvidace sociálního státu?

Kočí a Škárka se přece mnohokrát prezentovali jako ryze pravicoví a na rozdíl od Bárty by jim zřejmě nevadila třeba důchodová reforma v podobě, že by mladí lidé část peněz na důchody přelévali na soukromé fondy povinně, nikoli dobrovolně. I dnes to může působit, že by si politici ODS a TOP 09 mezi véčkaři (či možná už i bývalými véčkaři) rádi vybírali jen některé. Ty, kteří chtějí vládnout v pokoji, větším stranám moc neodporovat a neváhají se od svého bývalého stranického kolegy pomalinku odvracet.