Úřady práce vyřadí z evidence tisíce lidí. Údajně kvůli práci načerno

Vratislav Dostál

Lidem bez práce, kteří nesplní povinnost docházky na určený Czech Point na pobočkách České pošty, hrozí vyřazení z evidence a ztráta nároku na dávky. A ministerstvo nyní eviduje již čtyři tisíce správních řízení ve věci vyřazení z evidence.

V loňském roce na podzim byl spuštěn projekt DONEZ (Docházka nezaměstnaných Ministerstva práce a sociálních věcí ČR), který spočívá krom jiného v tom, že je vybraným nezaměstnaným uložena povinnost docházet na určený Czech Point na pobočkách České pošty.

A úředníci ministerstva práce a sociálních věcí si dosavadní zkušenost s projektem pochvalují. Krom jiného projekt podle nich nezaměstnaným problematizuje práci načerno, neboť na Czech pointy musí docházet v určený čas, a to v běžné pracovní době. Pokud se bez vážného důvodu nedostaví, vyřadí je úřad práce z evidence a přijdou o dávky.

Podle ředitele odboru služeb trhu práce ministerstva práce a sociálních věcí Jiřího Vaňáska dosavadní praxe ukázala, že skutečně řada uchazečů o zaměstnání vykonávala nelegální práci. „V tuto chvíli evidujeme přes 4000 zahájených správních řízení ve věci vyřazení z evidence. Čili ten projekt přináší svůj přínos,“ uvedl Vaňásek pro Český rozhlas.

Jeho nadšení ale zpochybňuje expremiér a mluvčí stínové vlády pro evropské záležitosti Vladimír Špidla z ČSSD. Podle něj totiž nelze dávat rovnítko mezi nezaměstnané, kteří se ve stanovenou dobu nedostavili na Czech point a mezi ty, kteří pracují načerno. „Metodologicky je to hloupost,“ upozornil v rozhovoru pro Deník Referendum Špidla.

„Nehledě na to, že není nic jednoduššího, než aby si lidé, kteří načerno skutečně pracují, zařídili ve stanovenou dobu volno tak, aby se na pobočku České pošty dostavili,“ doplnil expremiér.

Se Špidlou souhlasí aktivisté z iniciativy ProAlt, podle nichž je projekt pouhým nezákonným šikanováním a svévolným ponižováním těch, kteří ztratili práci.

Advokát a mluvčí iniciativy Pavel Čižinský již dříve upozornil, že je v rozporu s principy demokratického právního státu, aby stát samoúčelně ztěžoval život určité skupině obyvatel s odůvodněním, že jí tím ztěžuje i porušování zákonů, když přitom není nijak prokázáno, že toto porušení alespoň hrozí.

Podle ministerstva mohou ale lidé bez práce, kteří v uvedený termín na Czech Poin nedorazí, mohou svoji nepřítomnost ve správním řízení obhájit, a to například nějakým závažným důvodem.

„V případě, že tyto zdravotní důvody uchazeč uvede, například zdravotní nebo péči o dítě do čtyř let věku, pak samozřejmě vyřazen nebude,“ vysvětlil Vaňásek s tím, že pokud jde o vzdálenosti Czech Pointu od bydliště uchazeče, v 95 procentech případů nečiní dojezdová vzdálenost více než čtyři kilometry.

„Čtyři kilometry není ale pro chudé lidi snadno dostupná a krátká vzdálenost,“ reagoval na slova Vaňáska Špidla.

„Podle mého názoru celý projekt negativně zasáhne především dlouhodobě nezaměstnané. Do statistik nebude administrativně zahrnuto několik tisíc nezaměstnaných lidí, avšak to neznamená, že se zlepší jejich situace. Naopak. Pokud jde o sociální aspekt projektu, je pravděpodobné, že se řada vyloučených z databáze úřadů práce dostane do mnohdy neřešitelných situací,“ uvedl Špidla

Vaňásek si přesto projekt chválí. Podle něj ministerstvo jen v prvních dvou měsících po jeho spuštění uspořilo po odečtení měsíčních nákladů ve výši čtyři miliony korun přes 14 milionů korun.

Další informace:

Rozhlas.cz ÚP vyřadí tisíce uchazečů o práci. Nechodí na kontroly na Czech Pointy