Až k Nejvyššímu správnímu soudu dospěl spor o výstavbu mrakodrapů na pražské Pankrácké pláni, ve kterém nakonec občanská sdružení Ateliér pro životní prostředí, Občanská iniciativa Pankráce, Praha 4 a Pankrácká společnost loni docílila zrušení územních rozhodnutí na dvě věže zvané Epoque zkrachovalé společnosti ECM.

Dceřiná společnost ECM přitom podle aktivistů doufala, že ji zachrání kasační stížnost na nižší soudy, ale přepočítala se. Nejvyšší správní soud výhrady občanských sdružení v plném rozsahu potvrdil stejně jako dřívější rozsudky. Soud tak odsunul výstavbu výškového hotelu na neurčito, možná nebude podle aktivistů postaven nikdy. Nyní se čeká na rozsudek ohledně bytového domu, tzv. „véčka".

„Soud potvrdil, že do lokality, kde je zhoršené životní prostředí, je nepřijatelné umisťovat stavby, které by škodlivou zátěž ještě více zhoršily. Na Pankráci jde konkrétně o neúnosnou míru hluku a znečištění ovzduší způsobené nadměrným automobilovým provozem,“ uvedl v tiskovém prohlášení advokát Petr Kužvart z Ateliéru pro životní prostředí, který místní občanská sdružení v soudním sporu zastupoval.

„Těší nás, že úřady dostaly přes prsty a soud potvrdil, že vycházet vstříc soukromým zájmům developerů na úkor zdraví a životního prostředí občanů je v naší zemi nepřípustné,“ dodal Kužvart. Marie Janoušková z Občanské iniciativy Pankráce pak věří, že developeři nyní navrhnou jiné využití volných pozemků a začnou se ptát i místních občanů, jak by si představovali rozvoj této části Prahy.

Právě Občanská iniciativa Pankráce dlouhodobě kritizuje chybnou koncepci, podle které se mezi Budějovickou a Pankrácí staví pouze nákupní galerie a kancelářské budovy a ve velkém se kácí zeleň, zatímco na služby a vybavenost pro rezidenty se zapomíná.

„Doufáme, že politici, kteří rozhodují o výstavbě na Pankrácké pláni, budou plně respektovat rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Proti této výstavbě jsou nejen občanská sdružení, ale i UNESCO a ICOMOS,“ vysvětlila Janoušková.

Podle Martina Skalského ze sdružení Arnika má vývoj na Pankrácké pláni význam pro celou Prahu. „Před několika lety se zdálo téměř jisté, že obyvatelé nemohou vyhrát. Developeři ve spolupráci s úředníky Prahy 4 i magistrátu válcovali jejich požadavky a tvrdili, že když jde o peníze, musí jít životní prostředí stranou. Při povolování mrakodrapů se porušoval jeden zákon za druhým,“ vysvětlil Skalský.

Společnost Lancaster, která mrakodrapy na Pankráci měla stavět, si podle aktivistů stěžovala na údajnou diskriminaci českými úřady a soudy a domáhala se ochrany investic svého zahraničního vlastníka z Lucemburska. Nejvyšší soud taková tvrzení ale jednoznačně odmítl.