Zkrátit plánovaný mrakodrap na maximálně sedmdesát metrů požadují občanská sdružení, podle kterých by o třicet metrů vyšší budova na pražské Pankráci narušila pražské panorama. Plán na stometrový mrakodrap Epoque plný luxusních bytů se již opakovaně pokouší prosadit společnost ECM.

„Je nezbytné respektovat pokyn Výboru UNESCO, přepracovat projekty a snížit plánované budovy na maximálně 70 metrů,“ řekla Zora Kasiková ze sdružení Arnika, které chce společně s Ateliérem pro životní prostředí a Občanskou iniciativou Pankrác plány na zbudování pankráckého Manhattanu zhatit.

„Bude-li jednou prolomena ochrana historického panoramatu Prahy, můžeme zcela zničit charakter města podobně, jako se tomu stalo v Londýně nebo Frankfurtu,“ dodala Kasiková. Námitek vůči developerskému projektu mají odpůrci mrakodrapů na šedesát stránek, které odevzdali stavebnímu úřadu Prahy 4. Ten by je měl při rozhodování vzít v úvahu.

Developerská firma naopak nepochybuje o tom, že mrakodrap s okolím harmonicky splyne. „Luxusní byty v této budově, jejíž jednoduchý elegantní výraz harmonicky doplní stávající zástavbu pankrácké pláně, budou určeny k rezidenčnímu užití a nabídnou exkluzivní bydlení," uvádí se na stránkách společnosti ECM, která již byty v neexistující stavbě předběžně nabízí.

O tom, že by třeba projekt nemusel být stavebním úřadem schválen, se společnost ani náznakem nezmiňuje, o novém mrakodrapu píše jako o hotové věci. Organizace bojující proti projektu ve své tiskové zprávě také vyjádřily obavu z nového územního plánu Prahy. Ten sice mrakodrapy v historickém jádru Prahy zakazuje, Pankrác, Holešovice, Žižkov a Modřany ale mají výjimku.

V případě Pankráce má ovšem zároveň platit dodatek, podle kterého zdejší budovy nesmí mít více než dvanáct pater. Developeři proto zřejmě chtějí získat potřebná potvrzení dřív, než toto pravidlo začne platit.

Situaci v Praze už mezitím již potřetí zkoumají experti z UNESCO a z Mezinárodní rady památek a sídel. Ti se během prvních dvou návštěv soustředili pouze na mrakodrapy, nyní k nim přibyl také tunel Blanka.

„Je ostudné, že každý rok musí přijíždět mezinárodní mise zkoumat, kterou část Prahy hodláme zničit," komentoval to Petr Kužvart z Ateliéru pro životní prostředí. Podle Kužvarta chybí hlavnímu městu vize rozvoje a kvůli podléhání komerčním zájmům se Praha pomalu stává pro své obyvatele nepřívětivou.

Pokud UNESCO dojde k závěru, že se Praha o své kulturní dědictví nedokáže postarat, mohla by být ze seznamu kulturního dědictví vyškrtnuta podobně, jako se to nedávno stalo saské metropoli Drážďanům.

Další informace:

Econnect Sdružení podala námitky proti stavbě mrakodrapů na Pankráci

ECM City Epoque: nové byty na prodej (Praha)