Není to tak dávno, co jsem v jednom ze svých předchozích článků kritizovala jeden metodologicky skutečně velmi pochybný výzkum na téma vysokého školství, který ve spolupráci s Agenturou pro výzkum studentského mínění realizovala Česká studentská unie, a zejména pak jeho prezentaci. Kdo by to byl řekl, že se ČeSU „namočí“ do dalšího výzkumu na velmi podobné téma, tentokrát mezi studentskými senátory a senátorkami.

Výzkum probíhá právě v těchto dnech na internetu prostřednictvím dotazníku, který má v ideálním případě zkoumat názory akademických senátorů, jak na fakultní tak univerzitní úrovni. Základními tematickými okruhy jsou zájem studujících o akademickou samosprávu, komunikace mezi studujícími a samosprávou — ať už v podobě senátů nebo třeba Studentskou komorou Rady vysokých škol, pravomoci akademických senátů a postojů k plánovaným reformám vysokého školství a školnému. Zdánlivě bezproblémové vymezení. Pokud se ale na dotazník podíváme z hlediska člověka, který o metodologii návrhu výzkumu i následné analýze dat něco málo ví, zjistíme, že v sobě skrývá ne jeden, ale hned několik velmi problematických bodů.

Virtuální vzorek

Prvním problémem, který se u právě probíhajícího výzkumu objevuje, je samotný způsob sběru dat. Dotazník vyplňovaný přes internet není zrovna nejdůvěryhodnější metodou už z toho důvodu, že není nikdy jisté, kdo v dotazníku skutečně odpovídá. Bez nadsázky by se dalo říct, že si někdo může dát tu práci a vyplnit několik nebo spíše několik desítek dotazníků, čímž jednoduše vychýlí data. Jak jsem se sama přesvědčila, stačí mu k tomu jeden počítač.

Je sice možné namítnout, že úvodní otázky dotazující se na vysokou školu, působnost v senátu fakulty či vysoké školy, ročník studia i pohlaví jsou teoretickou prevencí proti falešným respondentům. Přeci jen přítomnost třiceti studentek druhého ročníku bakalářského cyklu ve fakultním akademickém senátu (kde je studujících dohromady třeba deset) by byla přinejmenším podezřelá. Nicméně je legitimní se tázat, zda autoři výzkum jen tak zahodí kvůli této „maličkosti“.

Hrátky s pojmy