Dění v Užhorodu, správním středisku ukrajinského Zakarpatí, jakoby předznamenávalo věci budoucí u nás, v České republice. V Evropě vzrůstá nesnášenlivost i pocit, že je oprávněná a že se na jejím základě dají řešit společenské problémy. Institucionalizace tohoto vzrůstu a pocitu se pochopitelně promítá do chování států vůči Romům. I proto lze na vztahu k Romům dobře sledovat, kterým směrem se vydává „paradigma nové epochy“, zda a nakolik se odklání od humanismu, solidárnosti, od lidských práv, jak je stále ještě vnímáme.

V Užhorodu policie řeší drobnou kriminalitu páchanou jedinci brutálním zastrašováním romské menšiny jako celku. Tak daleko u nás nejsme. Máme však již tímto směrem nakročeno.

Policejní šikana

Romové na Zakarpatí patří k nejnuznějším lidem v Evropě vůbec. Nemoci jako tuberkulóza jsou zde bohužel časté, nejhorší jevy chudoby jsou běžnou součástí zdejšího živoření. Na Zakarpatí vytrpí Romové nejvíce od státu, konkrétně od policie, nikoli od pravicových extremistů, jak je to běžné jinde.

Policejní šikana spočívající například v bezdůvodných zatčeních na ulici a následných bitích na policejních služebnách, je zde podle Romů velmi častá. Postižení navíc nevidí nikoho, na koho by se mohli se žádostí o spravedlnost obrátit. Romové mají strach, domáhat se spravedlnosti u oficiálních institucí je pro ně nemyslitelné, bojí se, že by si je policie našla a zmlátila. Slabá je i občanská společnost, chybějí tu fungující organizace na ochranu menšin.

Opakovanou policejní šikanu v této oblasti potvrzuje i Evropské středisko pro práva Romů (ERRC) ve svých zprávách k situaci na Ukrajině za posledních patnáct let.

Bezmoc bezmocných

Poslední případ policejní brutality, který se odehrál v Užhorodu ve středu 11. ledna ráno, ukazuje „moc mocných“ a „bezmoc bezmocných“ velmi plasticky. Speciální komando ministerstva vnitra "Berkut" vtrhlo do romských obydlí v lokalitách Radvanka a Telmana. Podle svědectví místních Romů policisté za rasistických nadávek a výhrůžek a před očima malých dětí surově zmlátili přítomné muže i ženy.

Několik mužů zmlácených policisty skončilo v nemocnici, někteří s vážným poraněním hlavy. Většina z nich nebyla z ničeho obviněna a z nemocnice putovala zpátky domů. (Jeden muž, dlouhodobě nemocný tuberkulózou, po razii zemřel. Není ale zatím jasné, jestli razie přímo přispěla k jeho úmrtí.)

Serveru Romea.cz tyto informace zakarpatských médií potvrdil v telefonním rozhovoru i užhorodský občan, který chce zůstat v anonymitě, protože se obává policejní zvůle. Podle jeho svědectví navíc došlo k raziím na celém území města. Záminkou k raziím mohla být podle něj nevyšetřená vražda: „Policie z této vraždy vinila kolektivně Romy. Takto k věci přistupuje vždy, když, když dojde k podobnému činu, přestože ho nemusel spáchat nikdo z Romů.“

Server Čas Zakarpatí, v článku V Užhorodě Berkut napadl romskou osadu, přinesl vyjádření Miroslava Horváta, vedoucího místní romské mládežnické organizace Romaňi čercheň. Horvát řekl, že nešlo o běžnou prohlídku, jak to popisuje policie, protože v jejím průběhu Berkut použil proti neozbrojeným a pokojným lidem obušky a slzný plyn, „bez ohledu na to, že přítomní byli i staří lidé, zdravotně postižení, těhotné ženy a děti.“

Na videu, které Čas Zakarpatí zveřejnil v rámci článku, jsou svědectví obyvatel osady Telmana o počínání komanda:

„Do osady vtrhla policie a u nás v domě pak zbili mého bratra. Policisté nás mlátili, mě tahali za vlasy. Říkali, že je potřeba nás všechny pobít. Cigán tady nemá žádná práva," říká na videu jedna z obyvatelek osady Telmana.

Další svědek zde říká: „Bylo to ráno v 7:20. Spal jsem, najednou lidé začali křičet, že jde policie. Vtrhli k nám do domu, popadli mě a rozkázali mi, ať si lehnu nebo kleknu na zem. Říkal jsem jim, že nemůžu na nohy, protože jednu z nich mám nemocnou. Začali na mě křičet: No, však ti uřízneme i tu druhou! Pak mě mlátili do hlavy i do zad.“

Podle svědectví z videa policie Romům vyhrožovala, že u nich bude tuto prohlídku dělat každý den, když v médiích zveřejní, co zde Berkut prováděl.

Speciální komando „provádí prevenci“

Policie brutalitu zákroku popírá s tím, že šlo o běžnou akci v rámci prevence a vyšetřování kriminality. Zdejší ministerstvo vnitra tvrdí, že jejím úkolem bylo „stabilizovat situaci, zlepšit práci v boji proti trestné činnosti a prevenci, odhalit a dopadnout osoby podílejících se na páchání krádeží, nedovoleném obchodu se zbraněmi a drogami a identifikovat kriminální živly,“ uvedl to server Zakarpattya.

Podle ukrajinské policie ukazuje její analýza, že „krádeže většinou páchají osoby romské národnosti. V roce 2011 bylo v Užhorodě podle policejních statistik zaznamenáno 14 krádeží litinových roštů a poklopů kanalizací, 12 krádeží dílů výtahových zařízení, 3 krádeže osvětlovacích těles, 4 krádeže z tepelných zařízení." Loni bylo v Užhorodě trestně stíháno „25 osob romské národnosti. Šlo hlavně o krádeže, o 20 loupeží a jedenkrát i o prodej narkotik.“ Policie k tomu dodává, že šlo „o zcela legitimní, běžné komplexní zjišťování. Podobné šetření provádí policie nejen v Užhorodě, a nejen u Romů," stojí v policejním písemném vyjádření.

Na tuto „běžnou preventivní akci“ přijely dva autobusy plné příslušníků speciálního komanda ministerstva vnitra. Oprávněně. Vždyť za rok zmizelo celých čtrnáct poklopů a tři lampy…

Paušalizace, paušalizace, paušalizace…

Evropské středisko pro práva Romů v dopise užhorodským institucím protestuje především proti tomu, že ministerstvo vnitra a policie vztáhli kriminalitu páchanou jedinci na celé užhorodské romské společenství. „To vede k vážným pochybnostem o nestrannosti a zákonnosti akce,“ dodává ERRC ve svém dopise.

Je to právě paušalizace, která nabývá na síle v celé Evropě. Za vše mohou „vnitřní nepřátelé“ s pracovním označením „nepřizpůsobiví“. A se zmíněným posunem české společnosti k horšímu vážně hrozí, že se užhorodské policejní metody stanou přijatelnými i u nás. Znám pár lidí, kteří si myslí, že takové tvrzení je přehnané. Odpovídám takto: zvedněte hlavu, prosím, a rozhlédněte se.

Primitivita, buranství, zjednodušování

Okázalé buranství, jež nejviditelněji reprezentují prezident se svými roboty na výrobu ideologických klišé, a někteří ministři a zákonodárci. Již několik let je u nás přijatelný veřejně hlásaný rasismus (i xenofobie a antisemitismus). Dlouhodobá mediální protiromská masáž - nejsilněji zaznívá z televize Nova, ze serveru Parlamentní listy a dalšího bulváru.

Na to přímo navazuje úbytek soucítění a empatie mezi normálními lidmi. Ti se sice mylně, přesto čím dál častěji domnívají, že za jejich problémy mohou Romové. K tomu patří i zřetelný nárůst zjednodušeného vnímání reality a ničím nezastírané primitivity, nejcitelnější v aktivitách krajní pravice, počínaje ultrakonzervativci a konče neonacisty. To vše a mnohé další patří k současné mozaice naší společnosti.

Možná bychom si v této souvislosti měli položit otázku: Jak daleko je z Prahy do Užhorodu?