Děkani humanitních fakult varují před ekonomizací vzdělání

Dušan Radovanovič

Zástupci významných evropských univerzit varovali před devalvací vědy a vzdělání, ke které dosud směřovala i připravovaná reforma vysokého školství v České republice, prosazovaná bývalým sociologem Petrem Matějů.

Děkani filozofických a humanitních fakult předních evropských univerzit přijali deklaraci, v níž varují před pouhou výrobou studentů a před hodnocením vědy pouze na základě ekonomických kritérií.

Když chcete pochopit, co se děje v domácí politice, stačí číst Deník Referendum. Podpořte nás!
×

Děkani tak učinili v rámci iniciativy Prague Network, jež sdružuje zástupce univerzit z celého světa. Jsou mezi nimi i natolik prestižní ústavy jako Humboldtova univerzita v Berlíně nebo univerzity ve Vídni a Bologni.

Podle děkanů dochází k postupné ekonomizaci vzdělání. To však vede k nepřiměřenému preferování kvantitativních ukazatelů na úkor těch kvalitativních. „Opouštíme tradici evropského vzdělání založeného na výzkumu, který vede k hlubokým znalostem a pochopení principů, a posouváme se do pozic podpory pouhého profesního vyučení,“ tvrdí děkani.

V současné době dochází k situaci, kdy se cílem stává okamžitá ekonomická návratnost. Existují silné tendence hodnotit kvalitu vědy a výuky jen měřítky z exaktních věd. Autoři deklarace však upozorňují, že ve vědě a vzdělávání nelze vše jednoduše měřit čísly.

„Aktuální ekonomická krize jasně poukazuje na neudržitelnost principů, které redukovaly výzkum na aplikovanost a použitelnost v průmyslové oblasti a které zároveň opomíjejí tradičního ducha vzdělání. Rezignace na kultivační a společenskou roli vzdělání propojeného s otázkami o lidech, jejich minulosti, přítomnosti a budoucnosti, jejich místě ve světě, může být jedním z největších nebezpečí pro vzdělávací systémy na počátku 21. století.“

Deklarace vznikla na loňském sjezdu zástupců univerzit v Praze, který organizovala Univerzita Karlova. „Chceme varovat před jednostranným vnímáním výzkumu, vývoje a ostatně i vzdělání jako vypočitatelných ekonomických ukazatelů,“ vysvětluje děkan Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Michal Stehlík, jenž je jedním z autorů deklarace. Tendence ke krátkozraké ekonomizaci vzdělání je podle něj zjevná i v České republice.

Tzv. Bílá kniha terciálního vzdělávání, která měla být podkladem pro připravovanou reformu vysokého školství, totiž stála přesně na těchto principech. Pro odpor valné většiny akademické obce ji tehdejší ministr školství Ondřej Liška vzápětí po pádu Topolánkova kabinetu vloni na jaře z vlády stáhnul.

„Vzhledem k tomu, že pracovní podklad pro text deklarace vznikl na půdě FF UK, vnímali jsme především reformu vědy a zároveň Bílou knihu,“ řekl Deníku Referendum Stehlík. „Vadí nám zejména jednostranný důraz na 'výrobu profese'," dodává děkan.

Ministryně školství Kopicová však nedávno uvedla, že se stát hodlá soustředit na výrobu tříletých bakalářů. Následné magisterské studium by mělo být umožněno pouze asi pětině z nich.

O postavení humanitních oborů ostatně svědčí i fakt, že v ministryní nedávno zřízené Radě pro reformu vysokoškolského vzdělání jsou mezi dvanácti členy pouze dva zástupci humanitních oborů. Jedná se o rektora Masarykovy univerzity v Brně Petra Fialu a rektora Slezské univerzity Opava Zdeňka Jiráska.

„Jak z názvu vyplývá, je to rada paní ministryně, a tudíž oslovení a výběr jednotlivých členů udělala sama paní ministryně,“ reagovala na dotaz Deníku Referendum na nepoměrné zastoupení humanitních směrů ředitelka odboru vnějších vztahů MŠMT Kateřina Böhmová.

Podobné přehlížení humanitních věd není podle děkana Filozofické fakulty nic nového. „Je to v kontextu podobných grémií minulých let, samozřejmě bychom byli rádi za větší zastoupení. Konkrétně u těchto dvou osob ale věřím, že budou hájit zájmy humanitních oborů poměrně kvalitně," dodává Stehlík.

Další informace:

Ff.cuni.cz Celý text Pražské deklarace

    Diskuse