Ministryně školství Kopicová chce ještě během krátkého mandátu vlády připravit podklady pro novou vysokoškolskou reformu. Reformu vysokých škol již na základě tzv. Bílé knihy připravoval ministr školství Liška. Po odporu valné většiny vysokoškolské reprezentace však Bílou knihu — jako nedostatečně kvalitní — zavrhl.

Podle Kopicové je nyní třeba školy rozdělit do dvou kategorií. Elitní budou dělat špičkovou vědu a připravovat asi pětinu nejnadanějších studentů. Ostatní budou učit jen prakticky pojatou výuku v bakalářském cyklu. Akademici však často argumentují tím, že tři roky jsou pro odpovídající studium na VŠ nedostatečné.

Kopicová to řekla po prvním zasedání Rady pro reformu vysokých škol, která má mít přípravu reformy na starosti. V radě zasedají i někteří rektoři a zástupci průmyslu. Zcela v ní však chybí zástupci nejvýznamnější české vzdělávací instituce Univerzity Karlovy. Navíc v ní prakticky nejsou zastoupeny humanitní obory.

„Paní ministryně si samozřejmě může jmenovat komise, jaké chce, je ovšem zarážející, že mezi členy komise není zastoupena ani jedna pražská škola. Stanovisko takové komise bude možná odborné, ale rozhodně ne reprezentativní,“ podivuje se mluvčí vysokoškolské platformy "Pro vzdělanost" Josef Šlerka a zdůrazňuje, že podobné zásadní změny by muselo ministerstvo detailně probrat s Radou vysokých škol i konferencí rektorů.

Podle předsedy rady profesora Haňky je v České republice příliš mnoho vysokých škol. „V Británii žije 60 milionů lidí a mají tam 130 univerzit. V Česku je deset milionů lidí a vysokých škol je tu 75,“ argumentuje Haňka. Nedodává však, že britské školy jsou v průměru větší ústavy, mají proto také více studentů, čímž se rozdíl do značné míry srovnává.

Podle ministryně školství u nás především není dostatek pedagogů, kteří by mohli studium na vysokých školách garantovat. To vede k nezdravému fenoménu tzv. létajících profesorů, kteří mnohdy garantují obory na několika různých školách. Díky kumulaci i několika úvazků najednou se pak nemohou studentům pořádně věnovat.

Rada pro reformu vysokých škol dále uvedla, že nedoporučí zavedení školného na českých vysokých školách. „My jeho zavedení doporučovat nebudeme, protože považujeme za důležitější finanční podporu studentů z nízkopříjmových rodin. Jde například o to, zavést pro tyto studenty půjčky, které by jim studium více zpřístupnily." řekl Haňka.

Vysoké školy jsou připraveny o reformě jednat. Zároveň však stanovily několik bodů, které se podle nich nesmějí prolomit, aby nebyly porušeny akademické svobody. Mezi základní body patří pravomoc akademických senátů volit rektora a děkana a schvalovat vnitřní předpisy a rozpočet.

„Tyto pilíře musí nová reforma respektovat. Bez nich by bylo univerzitní prostředí vydáno napospas politickým a lobbistickým tlakům, které v dlouhodobém horizontu devalvují kvalitní vědu a vzdělání,“ píše se v prohlášení vysokoškolské iniciativy Pro vzdělanost.

Autoři tzv. Bílé knihy chtěli přesunout zmíněné pravomoci z akademických senátů na správní rady, složené převážně z politiků a šéfů soukromých firem. Vysoké školy se však obávají, že podobný postup by zmrzačil akademickou svobodu a usnadnil pronikání lobbistů do škol, jako v případě plzeňských práv.

Další informace:

Hn.ihned.cz Kopicová: Univerzit je moc, chystáme změny

Naseadresa.cz Rada pro reformu vysokých škol nedoporučí zavedení školného

Provzdelanost.cz Výzva akademické obci

Týden.cz Univerzit bude méně, rozhodla Kopicová