Technika v čase krize
Alena ZemančíkováNa první pohled by se mohlo zdát, že to technici mají ve vztahu k moci snazší než humanitní intelektuálové, neboť mocní technice nerozumí. Znamená to ale, že jí dávají pokoj?
Petr Hlávka, učitel z Rokycan, napsal přátelskou reakci na můj minulý článek o generaci 50. let. Jako technik dodal, že ve vztahu k moci to mají technici přece jenom snazší než humanitní intelektuálové, protože technice mocipáni většinou nerozumí, a to bez ohledu na politickou orientaci či stranu. Přimělo mě to k úvaze, proč zrovna technice dávají mocipáni pokoj ( je-li to pravda), zatímco jiné obory, třeba medicína, které přece taky odborně nerozumějí, jsou takové politikum? Myslím, že to je výraz rozporu mezi mechanismem a organismem, který je jedním z elementárních rozporů civilizované společnosti.
Ottova encyklopedie definuje mechanismus takto: "Mechanismus jest skupina těles vzájemně se stýkajících, schopných odporu, jejímž účelem jest daný pohyb přeměniti v určitý žádoucí, bez ohledu na působící síly a poměry konstruktivní. Každý mechanismus jest uzavřeným kinematickým řetězcem s jedním pevným článkem ( rámem). Je-li řetězec jednoduchý, sluje mechanismus jednoduchým, je-li složitý, jest mechanismus složitý. Ta definice mě okouzluje a musím říct, že jsem ji nikdy ve škole neslyšela. Mechanismus jako něco, co se pohybuje v pevném rámu — jak výstižné i v přeneseném smyslu!"
Lidé, kterým to myslí technicky, jsou obdaření zvláštním nadáním, které obdivuju. Sama je nemám, takže vím, že to není žádná samozřejmost a že se to úplně nedá naučit. Ten fantastický cit pro to, aby věci držely pohromadě a stály, aby se točily a fungovaly, aby nářadí pomáhalo a stroje aby usnadňovaly dřinu, ba dokonce dělaly úkony, které by lidská ruka ni nedovedla, je obdivuhodnou vlastností civilizovaného lidstva a hybnou silou pokroku.
To že mocipáni technice nerozumí, souvisí, spíše s jejich většinou všeobecným vzděláním.
Souhlasím, že společenská poptávka hraje velkou roli, děti jsou dnes vedeny k odporu k matematice a k namáhavému studiu - o to víc pak potěší, když na naší škole máme vítěze soutěže České hlavičky a SOČ (o problémech školství jsem psal dnes i pod článek p.Vaculíka).
Nemyslím si, že se u nás nedá založit podnik s digitální technikou, je to samozřejmě obtížné, snazší je založit ryze programátorskou firmu.
Co se týká Vaší připomínky oddělení inženýrství od manuální práce - to se myslím, alespoň na SPŠ, kde učím, daří překlenout kvalitní praxí (která také žáky nejvíc baví) - naši absolventi pak odcházejí na VŠ jistě dobře odborně připraveni.
Monotónní práce u centrálního počítače - to je možná ve velínu jaderné elektrárny, trend je takový, že většina řídicích systémů je dnes distribuovaná.
Souhlasím s Vaším názorem na lobby velkých firem, jistě jste mínila hlavně ČEZ, a to mě úplně mrazí, jací budeme přeborníci v jaderných elektrárnách (viz připravovaná energetická koncepce). Ostatně proti JE a propagandě ČEZu statečně zápasíme pod články p. Beránka a Smrže.
Co je to "mít to snazší ve vztahu k moci"? Že jsou intelektuálové vystaveni nějakým mocenským tlakům a technici nikoli? To přece také záleží na tom, co ten technik dělá, jestli tramvaj, odposlechy nebo bombu.
"Pokoj" technice mocipáni nedávají, nedává jí ho vlastně nikdo. Technika prostě není oborem vedle jiných, třeba medicíny, ale spíš podložím různých oborů či odvětví. Ale právě proto se mi nezdá pravděpodobné, že by se mohla stát politickým tématem sama o sobě.