Negativní demografický scénář neznamená penzijní opt-out
Tomáš FialaSoučástí návrhů penzijní reformy předložených na tiskové konferenci think-tanku byla i velmi pesimistická prognóza vývoje porodnosti. I pokud by to tak dopadlo, mohl by důchodový systém fungovat.
V pátek 9. prosince uspořádat thinktank CESTA tiskovou konferenci, na níž zveřejnil své dva návrhy penzijní reformy pro ČR. Součástí obou návrhů byla i demografická prognóza vývoje ČR do roku 2100 zaměřená především na vývoj poměru počtu osob v produktivním věku a počtu osob v důchodovém věku při různých variantách vývoje plodnosti a migrace.
Jako autor této prognózy jsem považoval za seriózní, aby se brala v úvahu i velmi pesimistická varianta (podobně jako se při zatěžkávací zkoušce zatěžuje most daleko více, než se předpokládá při běžném provozu).
Některá média se zaměřila především na prezentaci výsledků této prognózy, zejména její pesimistické varianty, která předpokládá po celých 90 let plodnost žen na současné nízké úrovni (předpokládá se zhruba 1,4 dítěte na 1 ženu za celé reprodukční období) a omezení migračního přírůstku na 10 tisíc osob ročně.
Důvody, proč jsem zvolil takovýto pesimistický scénář, byla především dva:
1) Ukázat, že porodnost v ČR je stále nízká a mělo by se podporovat její zvýšení, jinak nastane zmíněné vymírání populace.
2) Ověřit, jak by fungoval současný důchodový systém i při takto krajně nepříznivém demografickém vývoji.
Počet pracujících na 1 důchodce (nyní 2) by neklesl na 1, jak tvrdí některé (nevím čím podložené) scénáře, ale v nejméně příznivém období na 1,4, koncem století by měl být vyšší než 1,6. Počet pracujících na 1 důchodce poklesne tedy v nejkritičtějším období o 30 % proti současným hodnotám, na konci století bude „jen“ o 20 % nižší než dnes. Počet důchodců na 100 pracujících (nyní zhruba 50) by vzrostl na zhruba 70, poté by poklesl na 60. Jedná se tedy o nárůst o zhruba 45 %, později by byl však počet důchodců zhruba jen o 20 % vyšší.
Za pracující považuji pouze zaměstnané osoby, nikoli všechny osoby v produktivním věku. Za důchodce považuji osoby v důchodovém věku. (Neuvažuji tedy invalidní, vdovské a jiné než starobní důchody.) Samozřejmě se musí udržet zaměstnanost na současné úrovni (45 % celé populace, 70-80 % populace produktivního věku).
Pokud bude imigrace vyšší než 10 tisíc ročně (což považuji za pravděpodobné), může být počet pracujících ještě vyšší.
A doufejme, že dojde i k nárůstu porodnosti.
Domnívám se tedy, že ani při takto nepříznivém vývoji se důchodový systém nemusí zhroutit.
Ale nesmí být žádné prostředky „opt-outovány“ (vyváděny, odkláněny) jinam. To by samozřejmě mělo za následek oslabení příjmů.
Tento komentář píši, protože se trochu obávám, aby zveřejněné informace o vymírání naší populace nebyly zneužity k dalšímu zpochybňování fungování průběžného důchodového systému a snahám o další reformy formou zvyšování opt-outu.
Internetové odkazy
Internetové stránky thinktanku CESTA
alternativní návrhy důchodové reformy thinktanku CESTA
(oba návrhy obsahují jako přílohu i zmíněnou prognózu)
Penzijní reformy pro Českou republiku
V pátek 9. prosince vyšel v Právu na str. 17 (téměř třetina stránky) článek Kritici vládní důchodové reformy nabízejí alternativy, který tyto návrhy stručně představuje.
Odkazy na reakce některých médií:
Demografická prognóza:
Návrhy penzijní reformy:
Text vychází v rámci projektu Kritická ekonomie, jehož je Deník Referendum partnerským médiem.