„Prolomení těžebních limitů“ v Arše
Ondřej VaculíkSoučasný režim bezproblémově ctí pouze nedotknutelnost soukromého majetku. S veřejnými statky začíná zacházet velmi bezohledně, opíraje se o podobně pochybnou vůli lidu, o niž se opíral i režim minulý.
Dnes — 22. 11. 2011 — se koná od 20 hodin v Divadle Archa v Praze beseda na téma proměny tváře naší země — krajiny domova, konkrétně jak si vážíme své krajiny a zda Horní Jiřetín padne, či nikoli. Besedu povedou moderátoři Čestmír Klos a Ivan Plicka, jejich hosty budou fotograf Jaroslav Bárta, místostarosta Horního Jiřetína Vladimír Buřt, historik Petr Čornej a básník, spisovatel a malíř Václav Vokolek. Debatovat tedy budou lidé vzdělaní se vztahem k historii, ke krajině, k ekologii, k hodnotám díla lidského i přírodního, z nichž člověk vychází a které člověka formují a inspirují. Kdyby takovíto lidé měli ve společnosti vliv odpovídající jejich vzdělání a poznání, o Horní Jiřetín bychom se strachovat nemuseli ani chvíli.
Ono zatrachtilé prolomení těžebních limitů by správně nemělo být otázkou hospodářskou či věcí energetické koncepce státu, ale je to téma zásadnější, o němž by měli rozhodovat lidé kulturnější, s poznáním světa hlubinnějším, než je třeba geologické nebo elektrárenské. Vždyť energetiky se týká pouze tím uhlím, vše ostatní, co má být kvůli uhlí zničeno, souvisí s jinými a podstatnějšími obory našeho vědění a poznání. Nikoho by přeci nenapadlo hodnotit Svatovítskou katedrálu toliko podle kvality pískovce, jenž by bylo možno použít a přetesat pro jinou stavbu, kde se nám tak dobrého kamene nedostává. O něčem takovém by mohli rozhodnout jedině velice, velice hloupí lidé.