Nový provozovatel pražského Divadla Komedie je znám: devítičlenná magistrátní komise v pondělí z pěti postoupivších do třetího kola řízení vybrala Divadlo Company.cz, které se zformovalo ve Strašnickém divadle (dříve Solidarita) na východním okraji hlavního města. Z dostupných informací o průběhu řízení, v němž rozhodl nakonec jeden hlas nejistý do poslední chvíle, se mi zdá, že výběr byl férový, poraženým že čest zůstává a vítěz slávy dosáhnout může. Zákulisní drby ale přinesou seriozní noviny, my se nyní podívejme podrobněji na vítěze a jeho projekt.

Kdo tedy vlastně vyhrál? Lenoch jeden, byl jsem ve Strašnickém divadle za sedmiletou dobu jeho tvůrčího provozu divadelním sdružením Divadlo Company.cz jen dvakrát, na hlavní scéně na Shakespearově Juliu Caesarovi a ve sklepě na Goethově Faustovi. Oba prostory jsou příšerné. Velký sál by posloužil tak vrzání mysliveckých bálů, spodní pro sklad brambor. O výpravě, technice jevištní řeči a vlastně technice vůbec od svícení přes zvuk po efekty se nad těmito inscenacemi nedá napsat vůbec nic krom toho, že uplatňovat jemnost těchto „pomocných věd divadelních“ by ve strašnických hampejzech bylo nejspíš zbytečné. Radnice nechávala divadlo i soubor vlastně hladovět za periferii přiměřeného nezájmu kulturní veřejnosti, od začátku opět — tak jako v případě Pražského komorního divadla - vyjma Vladimíra Justa. Nízkonákladovější soubor už tedy komise vybrat nemohla. Přesto byly obě inscenace, a Caesar bez Caesara zvlášť, pozoruhodné: v amatérských podmínkách se dělo něco intelektuálně a emocionálně velmi vyspělého.