Nepřišel jsem si s chryzantémou poplakat nad koncem uznaného divadla. Ještě si totiž pamatuji, jak v první pětiletce souboru Pražského komorního divadla v pražské Komedii musel o každý jeho zítřek bojovat Vladimír Just v Literárních novinách a že byl ostudně dlouho téměř sám. Dušan D. Pařízek s Davidem Jařabem byli pro český divadelní městys moc německy mluvící, moc političtí, k tomu levicoví, dokonce byli zváni na zahraniční festivaly - no prostě všechno bázlivé se bázlilo a jejich vzestup přehlíželo, až ho propáslo. Dnes, kdy soubor vstupuje do své poslední sezóny, je už vše jinak. Když začíná představení chválit i no však víte kdo, skončit je vlastně svrchovaný čas.

I ten konec ale stojí za to. Tvůrci odmítli pokračovat se sníženým magistrátním grantem a město ho odmítlo zvýšit. Místo požadovaných sedmnácti a půl dostává Komedie čtrnáct milionů a úřední radu: Dělejte toho méně. Pařízek si ji vyložil: dělejte to hůř, a než to, raději už druhý rok odchází a nyní odejde definitivně. Právě Pařízkovo odcházení je ale samostatným uměleckým počinem roku.

V Dušanu Pařízkovi se v místních poměrech nevídaně kloubí dvojí: autor a ředitel. Je tvůrcem i profesionálním manažerem. A obojí má úroveň. Deset let sebou zvyšuje umělecká měřítka i ostatním a poslední dva roky bojem za koncepční grantovou politiku — opět: ne bojem za peníze pro své divadlo, ale úsilím o změnu systému pro všechny — i kvalitu vezdejší politické kultury. Co mohlo občas vypadat už jen jako škemrání o love, bylo ve skutečnosti po celou dobu mnohem víc zásadovým úsilím v nerovném sporu, v němž se příjemce dotace pokusil vychovat si svého přispěvatele.

Komedie končí, ale magistrát nezůstal neproměněn. V pondělí oznámil Pařízek konec Pražského komorního divadla v Komedii se sezónou 2011/12 a také to, že se nebude účastnit výběru nového souboru, protože se s mnohými tvůrci zná. V úterý na to radní pro kulturu Lukáš Kaucký oznámil, že zastavuje druhou etapu transformace deseti pražských divadel, která jsou příspěvkovými organizace města. Krok zdůvodnil jednak frází, že magistrát na něj nemá nyní peníze, což znamená: úspora transformací měla stát nikdy nevyčíslené, ale vysoké sumy, jednak, a to je podstatnější, tím, že soustava divadel ve veřejném vlastnictví je „fenomén, který nemá ve světě pozitivní obdobu“. Jestli se Pařízkovi podařilo aspoň jednoho radního odhodlat k tomu, že se zastal smyslu veřejného vlastnictví, udělal víc, než měl v projektu schváleno. Rada hlavního města Kauckého postup schválila, ale blazeované vtípky, jimiž se během jeho vcelku vážných a poctivých slov obdařovala tlumeně dvojice primátor Svoboda a náměstek Březina, svědčí spíš o tom, že zábavní byznys dotovaný z městských peněz má stále své zastání a nemalé.

Jak nemalé se ukáže ostatně hned na Komedii. Na prohlídku divadla pro nové zájemce, a to prohlídce skladu kulis a jevištní techniky, přes osvětlovače po uzávěry vody, šatny herců a zodpovězení dotazů na každou možnou účetní položku, přišly samé Hany Gregorové z Divadel Radků Brzobohatých. Zájem byl o orchestřiště, množství zaměstnanců a výši jejich platů, zisk z provozu divadelní kavárny, funkčnost sametové opony, rok výroby osvětlení a zavedené sponzory. Dřevorubci višňového sadu.

Devítičlenné výběrové komisi konkurzu na nového provozovatele pro roky 2012-16, který skončí letos 7. listopadu, předsedá Kaucký (ČSSD) a tvoří ji: všemocný předseda kulturního výboru magistrátního zastupitelstva Ondřej Pecha (ODS), Jiří Liška (TOP 09), František Cipro (vedoucí odboru kultury MHMP), Zdeněk Opon z Ministerstva financí (vlastník budovy, kde divadlo sídlí), divadelní recenzentka Lidových novin Jana Machalická, pedagog DAMU Jan Vedral, ředitelka Divadla v Dlouhé Daniela Šálková a za Pařízka, který odmítl, Vladimír Just (na magistrátním webu si ho pletou s loni zemřelým literárním vědcem Justlem). Tedy pět politiků či úředníků a čtyři odborníci.

Přinejmenším Just a Vedral jsou autority, jejichž snahou bude najít ne pokračování Pražského komorního divadla s jinými tvářemi, ne nového Pařízka, ale nové a snad i jiné divadlo pro prostor divadla Komedie. A o to jde. K tomu nám dopomáhej Pecha.