Celkem pět tisíc obyvatel středoněmeckého Magdeburku přišlo v sobotu 16. ledna vyjádřit nesouhlas s ohlášeným pochodem neonacistů. Protest nazvaný Míle demokracie se konal již podruhé. Průvodu samotnému se ani tentokrát zabránit nepodařilo. Organizátoři i přesto mluví o úspěchu a sílícím hnutí.   

Neonacisté se sjíždějí do Magdeburku pravidelně v den výročí známého spojeneckého bombardování. Průvodem si dle vlastních slov připomínají „utrpení německého lidu za druhé světové války“. Značná část obyvatel města si ale vykládá neonacistické marše zcela opačně — jako urážku a zneužití památky každého, kdo během války položil život.

Po dlouhou dobu byly vyjádřením občanské nechuti jen marné pokusy právníků o zákaz pochodu a dílčí akce radikálních antifašistů. Vloni se situace změnila. V iniciativě proti neonacistickým průvodům se sdružilo přibližně sto nejrůznějších spolků, od církevních odnoží až po zájmové organizace. Tak vznikla Míle demokracie — myšlenka pořádat 16. ledna jakýsi antipochod, spojit se v symbolickou míli dlouhý řetěz z protestujících. Vlastní akce je rovněž doprovázena řadou koncertů, divadel a pouličních vystoupení.

Co do účasti i mediální publicity se ani loňská, ani letošní Míle demokracie nedá srovnat například s tradičními demonstracemi antifašistů v Berlíně nebo bouřemi levicové mládeže na 1. máje. Právě poklidný a usedlý charakter však činí z protestu unikát. Jak připomíná jeden z komentářů na oficiálních stránkách Míle demokracie: Proti tisíci neonacistů nestáli 16. ledna jenom radikální a politicky angažovaní lidé, ale přinejmenším čtyřikrát tolik obyčejných měšťanů.

Další informace:

Oficiální stránky iniciativy Míle demokracie