Obrana proti štěpení hlav a davů

Ondřej Vaculík

Nemáme žádné právo v demokratické společnosti hnát kohokoli do situace, v níž se cítí bezmocný. Autor připomíná bezmoci dvě: ztrátu respektu vůči skupině obyvatel, která se ničím neprovinila, a tíhu za viny, za něž z obtěžkaných nikdo nemůže.

Paušální odsudek Romů za násilné činy, které páchají někteří jedinci, shodou okolností Romové, je nejen obecně sdílený a nerozpoznávaný nešvar, ale je to mor, který napadá a rozleptává především normální soužití obou etnik. Cosi se někde stalo v nějakém baru, jinde kdosi přišel o peněženku (nebo i více lidí o více peněženek) a důsledkem paušálního odsudku Romů na principu kolektivní viny je, že na druhém konci republiky přestává majorita zdravit své pokojné romské sousedy, s nimiž se vždy zdravívala. Stovky (a teď by se mi chtělo napsat slovo pokojných, ale to už je důsledek deformace vztahů) Romů tak přicházejí o respekt, aniž by se čímkoli provinili, tudíž ani nemají možnost takové vztahy vylepšovat, protože výpověď je jednostranná — máte společenského padáka. U někoho přicházejí toliko o respekt, u jiných, méně snášenlivých občanů, začíná přetékat míra jejich tolerance vůči Romům obecně, aniž by jim cikán zkřivil na hlavě vlas. Ten jev někdo nazval anticikánismem.

Tak události ve Šluknovském výběžku mají za následek ochlazení vztahů k Romům třeba i v našem jinak pokojném městě, které se projevuje náhlým zájmem některých občanů o to, kolik „nepřizpůsobivých občanů“ dluží městu nájemné a v jaké výši; jde jim pochopitelně o spravedlnost, proti Romům nic. Dobře vědí, že hájit někoho, kdo to nájemné skutečně dluží, je obtížné a takříkajíc v rozporu s obecně sdílenou představou o spravedlnosti. Pokud by jim ale šlo o spravedlnost skutečnou, a nebyl to projev skrývaného anticikánismu, musela by otázka znít jinak, například: Jaké mají u nás Romové pracovní příležitosti a jak jich využívají…. Jaký to má vliv na kázeň v platbě nájemného. Zajímavé totiž je, že kdo z Romů (u nás, v našem městě) pracuje, také platí nájem. Dokonce je hrdý na to, že ho platí, že to dokáže. Z čehož můžeme odvodit, pokud budeme paušalizovat, a takové sklony přeci máme, že neplacení nájemného není projev zvláštního romského furiantství a přezíravosti vůči naší „spravedlnosti“, ale spíše to bude čiré zoufalství lidí, kterým na platbu nájemného vskutku už nezbývá. A protože v zoufalství nikdo nemůže dlouhodobě žít, může to navenek nešťastně působit jako „romský obyčej“. Proč takto nepaušalizujeme, když o povalečství Romů jako celého etnika paušalizovat umíme?

×
Diskuse
September 6, 2011 v 20.46
souhlas
Co se týče učení respektu ke spoluobčanům, jsme stále na počátku dlouhé cesty. Demokracie, lidská práva a schopnost soužití nerovná se pouze volební proklamace a text v zákonech.
MT
September 7, 2011 v 9.24

Banomova reakce je správná.

Ale stejně tak mě nikdo nemůže kritizovat za rasismus, pokud jen ve svém přístupu vycházím jako soukromý subjekt (občan) z určitého pravděpodobnostního očekávání, jak se bude chovat cikán podle jistých osobních zkušeností s jinými cikány - a vytvářím si preventivní strategie svého osobního postupu OBČANA a při použití SVÝCH peněz.

Jako úředník a správce veřejných prostředků na toto právo nemám - a nesmím mít ...

Banom i já, oba budeme ve svých přístupech v právu.

Problém je v tom, že je mnoho těch, kteří kdyby se šlo do důsledků, tak ani o žádnou osobní zkušenost nemůžou svou nenávist či nevraživost opřít - papouškují a sugerují si ledacos, včetně nesmyslů o zvláštních dávkách na které cikán dosáhne a "bílý" ne ...