Gustav Klimt namaloval na březích rakouského jezera Attersee celou řadu obrazů. Na dvou z nich zabírá vodní hladina téměř celou plochu plátna a jen na horním okraji jsou patrné břehy. Barva jen mírně zvlněné hladiny je na obou obrazech tím, co diváka uchvátí nejvíc. Zelené a modrofialové tóny a zamlžené pozadí odpovídají u obrazu nazvaného Attersee spíše poklidné večerní náladě. Druhý se jmenuje Ostrov v Attersee a zelenavými a žlutými tóny s odleskem slunečního světla vyvolává ranní pocit. Pokaždé má voda zvláštní bělavý nádech a oba obrazy působí tajemným a neskutečným dojmem. Myslel jsem si, když jsem znal jen obrazy.

Před pár lety jsem jezero poprvé navštívil a s úžasem zjistil, že tu vodní plochu poznávám, že je stejně neopakovatelně barevná a tajemná jako na Klimtových obrazech. O té doby tam jezdím každý rok, ale nejen kvůli kráse jezera. Rakouští a němečtí přátelé z římskokatolické církve tam pořádají letní politické exercicie. Už mě zvali dávno, ale vždycky jsem se nějak vymluvil, protože mě, popravdě řečeno, odrazovala představa tradičních duchovních cvičení. Nakonec jsem se ale dal přesvědčit, že důležité je to první slovo, že jsou to duchovní cvičení politická.