Lidé obvykle myslivce vnímají jako zapálené likvidátory vysoké zvěře, jejíž paroží si po úspěšném lovu věší na venkovní i vnitřní zdi svých nemovitostí. Současný návrh novely mysliveckého zákona, jejímž cílem je snížit stavy přemnožených jelenů, srnců a muflonů, se ale myslivcům nelíbí a bojují za zachování současných poměrů.

V dopise, pod kterým je podepsaný předseda Českomoravské myslivecké jednoty, moravskoslezský hejtman Jaroslav Palas (ČSSD), se píše o „hubení spárkaté zvěře na potkání" a o tom, že současné volnočasové myslivce vystřídají chladní profesionálové, „kteří pak jako nějací deratizátoři za použití všech dostupných prostředků zredukují veškeré škůdce na minimum."

Palas dokonce členy myslivecké jednoty vyzval, aby dopis hromadně posílali premiéru Janu Fischerovi, ministru zemědělství Jakubu Šebestovi a také samotnému Palasovi, a údajně jim k tomu rovnou přidal i ofrankované obálky.

Změnu zákona a následnou vyhlášku, která by měla vést ke snížení stavů přemnožené zvěře, navrhla skupina expertů ustanovená ministerstvy zemědělství a životního prostředí. Experti, kteří novelu doporučili, se proti myslivecké rétorice ohrazují: „Myslivci si budou svůj koníček zuby nehty bránit. Například v Krušných horách během posledních deseti let myslivci lovili průměrně 3500 jelenů ročně. Ale kdyby dodržovali zákonem a vyhláškou stanovené nejvyšší přípustné stavy, mohli by zastřelit jen asi 900 kusů ročně," uvedl pro Deník Referendum člen expertního týmu Jaromír Bláha z Hnutí Duha.