Lidé obvykle myslivce vnímají jako zapálené likvidátory vysoké zvěře, jejíž paroží si po úspěšném lovu věší na venkovní i vnitřní zdi svých nemovitostí. Současný návrh novely mysliveckého zákona, jejímž cílem je snížit stavy přemnožených jelenů, srnců a muflonů, se ale myslivcům nelíbí a bojují za zachování současných poměrů.

V dopise, pod kterým je podepsaný předseda Českomoravské myslivecké jednoty, moravskoslezský hejtman Jaroslav Palas (ČSSD), se píše o „hubení spárkaté zvěře na potkání" a o tom, že současné volnočasové myslivce vystřídají chladní profesionálové, „kteří pak jako nějací deratizátoři za použití všech dostupných prostředků zredukují veškeré škůdce na minimum."

Palas dokonce členy myslivecké jednoty vyzval, aby dopis hromadně posílali premiéru Janu Fischerovi, ministru zemědělství Jakubu Šebestovi a také samotnému Palasovi, a údajně jim k tomu rovnou přidal i ofrankované obálky.

Změnu zákona a následnou vyhlášku, která by měla vést ke snížení stavů přemnožené zvěře, navrhla skupina expertů ustanovená ministerstvy zemědělství a životního prostředí. Experti, kteří novelu doporučili, se proti myslivecké rétorice ohrazují: „Myslivci si budou svůj koníček zuby nehty bránit. Například v Krušných horách během posledních deseti let myslivci lovili průměrně 3500 jelenů ročně. Ale kdyby dodržovali zákonem a vyhláškou stanovené nejvyšší přípustné stavy, mohli by zastřelit jen asi 900 kusů ročně," uvedl pro Deník Referendum člen expertního týmu Jaromír Bláha z Hnutí Duha.

Podle Bláhy sice myslivci udržováním přemnožených stavů zvěře porušují zákon, ale kvůli jeho špatnému znění jsou za to nepostižitelní. „Zákon je třeba změnit tak, aby byl vymahatelný. Aby zavedl rovnováhu mezi lesem a zvěří," řekl Bláha. Přemnožená zvěř nyní v lesích způsobuje stamilionové škody a brání návratu listnáčů, čímž vlastně podporuje ekologicky nevyvážené smrkové plantáže, které by za přirozených podmínek byly nahrazeny listnatými nebo smíšenými lesy.

CHKO: zvěř a prostředí nejsou v rovnováze

S přemnoženou zvěří mají často problémy také chráněné krajinné oblasti. Například CHKO Jeseníky v minulých letech odhadovala, že až osminásobně přemnožení jeleni a další spárkatá zvěř spásli kolem čtyřiceti procent nově vysazených listnatých stromků, které mají postupně nahrazovat jehličnaté monokultury. Ohryzáváním kůry také připravují prostor pro další škůdce a choroby.

Podle vedoucího správy CHKO Jeseníky Jana Halfara jsou v Jeseníkách stavy zvěře stále vyšší, než by měly být. „Nejlépe se to pozná na obnově listnatých dřevin a jedle — pokud se les obnovuje, je to v pořádku, pokud ne, je zvěř přemnožená," uvedl Halfar pro Deník Referendum s tím, že v současnosti se do ochrany vysazených stromků investují velké prostředky. „Stav zvěře v lesích by měl odpovídat úživnosti prostředí, tedy tomu, v jakém stavu lesy jsou. Chápu myslivce, že mají zájem mít stavy vyšší, než odpovídá realitě. Ale hlavní slovo by měli mít majitelé pozemků, nikoliv nájemci honiteb."

Kromě snižování počtu vysoké zvěře jejím odstřelem by se na její redukci mohly podílet šelmy, to je však podle Bláhy v českých podmínkách nereálné. „Na to bychom potřebovali, aby byli vlci všude, kde jsou jeleni, a rysové všude, kde je srnčí zvěř. Snažíme se podpořit přirozený návrat velkých šelem alespoň do velkých lesnatých oblastí, ale brání tomu někteří pytlačící myslivci, kteří je ilegálně střílejí. Bohužel to ti slušní myslivci pytlákům ve svých řádách tolerují," uvedl Bláha.

Krize myslivecké legitimity?

Zatímco ekologové se obávají o ekologickou stabilitu lesů, myslivci se kvůli tlaku ekologů obávají o stabilitu myslivců samotných. „Některé nevládní organizace, jejichž členská základna je velice nízká, a zastupují tedy pouze omezený počet občanů, vyvíjejí různé druhy aktivit, kterými se snaží narušit křehkou stabilitu na úseku myslivosti," stojí v dopise, který Palas rozeslal členům myslivecké jednoty.

Z rétoriky materiálů další myslivecké organizace, Asociace profesionálních myslivců, zase vyplývají obavy ze ztráty legitimity myslivosti jako takové. „My myslivci nejsme žádní ‚škůdci přírody‘, ale naopak jsme nejaktivnějším a nejpracovitějším prvkem v přírodě," utvrzuje asociace své členy v novoročním přání. Myslivci by také měli získat odvahu „konečně ‚bouchnout do stolu‘ a veřejně zvolat, že s námi myslivci už nikdo nebude takto jednat, že myslivost nesmí být další a další roky považována za jakýsi pokleslý druh zábavy spočívající v zabíjení ‚nebohých zvířátek v přírodě.‘“

Mezi nejkurióznější část péefka patří přání „veřejně požadovat, aby byli ihned vyměněni všichni státní úředníci či vysocí funkcionáři, kteří si neplní své povinnosti, nepomáhají myslivosti a nehájí oprávněné zájmy nás myslivců v ČR."

Další informace:

Aktualne.cz Myslivci na nohou: Stát zvažuje vybíjení lesní zvěře