Policie loni odposlouchávala přes tři tisíce lidí, desetinu bezdůvodně

Vratislav Dostál

Počet policejních odposlechů za vlády pravice roste. V roce 2010 bylo odposloucháváno o 11 procent víc osob, než v předchozím roce. Podle Františka Bublana z ČSSD je na statistice znepokojivý vysoký počet neefektivních a bezdůvodných odposlechů.

Podle ministerstva vnitra odposlouchávala policie v loňském roce přes tři tisíce lidí. To je o tři sta více než předloni. Vyplývá to z policejních statistik, které resort vnitra zveřejnil ve čtvrtek. Mezi odposlouchávanými byli i lidé z blízkého okolí prezidenta Klause či předseda ústavního soudu Pavel Rychetský.

„V loňském roce bylo ukončeno celkem 5006 odposlechů, což znamená, že po předchozím tříletém poklesu došlo v roce 2010 k nárůstu o 435 úkonů, tj. 9,5 procenta," uvádí ministerská analýza odposlechů a sledovaných osob. Jde o nejvyšší číslo od roku 2007, kdy zákonodárci zpřísnili pravidla pro povolování odposlechů. Zvýšil se i počet sledovaných osob a věcí, a to o 12, 5 procenta.

Nárůst byl způsoben zvýšením počtu odposlechů u útvarů policie s celorepublikovou působností. Nejvíce lidí „napíchla" Národní protidrogová centrála (586), protimafiánský útvar (521). „Přes 40 procent odposlechů bylo nasazeno kvůli podezření z toxikománie," vysvětlila Hospodářským novinám čísla mluvčí resortu Markéta Matlochová.

Institut sledování nejvíce využil Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) - v 670 případech a také Národní protidrogová centrála (NPC) skoro ve čtyřech stovkách. Necelých 20 procent případů sledování přitom policisté provedli v souvislosti s násilnou trestnou činností.

Podle policie byla takřka desetina odposlechů v loňském roce neadekvátních nebo povolených, ale neprovedených. Dalšími 13 procenty úkonů nezískala informace, které by byly využité v trestním řízení. Zbylé čtyři pětiny odposlechů označila statistika za efektivní. Podle exministra vnitra a poslance ČSSD Františka Bublana je právě tato statistika na celé analýza resortu vnitra vůbec nejvíce znepokojující.

„Desetina neadekvátních či povolených, avšak neprovedených odposlechů je znepokojivě vysoké číslo. Svědčí buď o špatné práci policistů, ledabylosti nebo dokonce o zneužívání odposlechů, na což ostatně upozornila nedávná aféra s varnsdorfským policistou,“ uvedl Bublan pro Deník Referendum.

Přibližně 60 procent z nařízených sledování mělo podle analýzy přímý podíl pro trestní řízení, naopak u 13ti procent případů policie získané informace vůbec nevyužila.

Z analýzy taktéž plyne, že odposlechy a sledování více využila i policejní inspekce. Inspektoři loni odposlouchávali skoro 150 telefonů a 75 lidí, v téměř 30 procentech případů se prokázala vazba na vyšetřování, ve kterém figurovala organizovaná skupina.

V souvislosti s odposlechy média v červnu informovala o případu, kdy si varnsdorfský policista Marian Hudec nechal posílat výpisy telefonních hovorů významných lidí, a to ať už z nejbližšího prezidentova okolí či předsedy ústavního soudu Pavla Rychetského.

Pro koho Hudec citlivé informace zjišťoval je v šetření.

Další informace:

iHned.cz Policisté loni "napíchli" telefony více než 3 000 lidí. Některým bezdůvodně