Do červnového šetření zařadilo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) otázky, v nichž respondenti hodnotili spokojenost se stavem ve vybraných oblastech veřejného života. Naposledy tyto otázky CVVM zařadilo do výzkumu veřejného mínění v lednu 2011.

Největší nespokojenost panuje se stavem korupce (84 %), hospodářské kriminality (78 %) či s politickou situací. S tou je v součtu odpovědí nespokojeno 74 % respondentů.

Spokojenost s politickou situací je nejnižší za posledních šest let, podobně jako spokojenost s možností účasti občanů na rozhodování. Nárůst nespokojenosti podle CVVM nepochybně souvisí s děním v Nečasově vládní koalici. „To svědčí o opravdu vážném narušení vztahu občanů k politice,“ nepochybují autoři šetření.

Během šesti měsíců, které uběhly od posledního dotazování spokojenosti občanů, podle nich také došlo k výraznému nárůstu nespokojenosti jak v hodnocení politické situace (o 18 procentních bodu), tak ve vnímání možnosti účasti občanů na rozhodování (o 11 procentních bodu).

Obavy ze zhoršení politické situace v lednu vyslovila třetina dotázaných, zhoršení možnosti účasti občanů na rozhodování předpovídala jedna pětina. Míra spokojenosti či nespokojenosti je podle CVVM ovlivněna řadou okolností. Analýza dat nicméně podle autorů výzkumu potvrdila, že podstatný vliv na (ne)spokojenost ve většině oblastí má životní úroveň a především politická orientace.

Dotázaní, kteří označili životní úroveň své domácnosti jako dobrou, hodnotili všechny položky o něco lépe než ostatní respondenti. Podobně pak pravicově orientovaní respondenti byli méně nespokojeni než ti levicově orientovaní.

O celkové nespokojenosti veřejnosti pak podle CVVM svědčí i to, že pouze 2% dotázaných v žádné z oblastí neuvedlo, že jsou spíše nespokojeni či velmi nespokojeni. Polovina dotázaných byla navíc nespokojena ve více než deseti oblastech z 25 dotazovaných.

Za pozornost podle autorů šetření stojí, že mezi respondenty, u kterých výrazně převažuje nespokojenost, je jak nejvyšší podíl těch, kteří by jistě šli k volbám, tak i nejvyšší podíl těch, kteří na volby rezignovali.

Oblastmi, se kterými respondenti vyjádřili spokojenost, jsou podle CVVM pouze nabídka zboží a služeb a kultura. Žádná další položka v součtu kladných odpovědí pak podle autorů výzkumu nepřesáhla hranici padesáti procentních bodů.

Přesto znatelně převažuje pozitivní hodnocení respondentů v případě životního prostředí (48 % velmi či spíše spokojených), dopravní obslužnosti (45 %) či vztahu České republiky se zahraničím (43 %).