Problém s parkováním v Praze neřeší pouze řidiči aut, nýbrž i ti, kdo jezdí po hlavním městě na kole. Většina lidí nemá v práci možnost bezpečně odložit kolo. Ještě větší problém pak nastává, pokud si člověk potřebuje nakoupit nebo zajít do restaurace.

Přivazování kol k zábradlí či k dopravním značkám, které je v centru Prahy prakticky jedinou možností, je zakázané, byť zákaz nikdo nevymáhá. Magistrát odstartoval program vytvoření sítě městských stojanů, v polovině roku 2010 jej však zastavil pro nedostatek peněz. A soukromá iniciativa firem při umisťování stojanů naráží na byrokratické překážky.

„Možnost bezpečně zaparkovat je jednou z podmínek většího používání jízdních kol v centru Prahy“, nepochybuje Vratislav Filler z iniciativy Auto*Mat. Proto se oživení projektu sítě městských stojanů ve tvaru obráceného „U“ stalo jedním z požadavků, jež Auto*Mat adresoval primátoru Svobodovi.

Se stojany typu „U“ má dobré zkušenosti Praha i řada jiných měst a zemí. Mimo pohodlného parkování kol slouží i jako ochrana chodníků, stromů a keřů. V Praze jich zatím bylo instalováno přes 800, většinou u škol, hřišť a městských úřadů. V centru města ale stále zoufale chybí.

Zákon nařizující zaměstnavatelům postarat se o kola svých pracovníků, platil pouze do roku 2006. Pak se změnila pravidla. Poslanci se zřejmě obávali, že povinnost zřizovat stání pro kola by kladla na firmy a úřady enormní nároky na budování hlídaných parkovišť.

Některé firmy se přesto rozhodly instalovat stojany na vlastní náklady. Umisťují je zpravidla na své pozemky — do vnitrobloků, zahrádek nebo garáží. Operátor Vodafone umístil ve svém sídle ve Strašnicích stojany pro zaměstnance kvůli bezpečnosti v podzemních garážích.

Uvnitř budovy má stojany také tvůrce webových aplikací, společnost Et Netera. „Stojany máme v budově, protože někteří zaměstnanci mají drahé kousky. Když ale přijede návštěva, rádi garáž otevřeme,“ říká Jan Pastyřík z Et Netery, která zvítězila v soutěži „Cyklozaměstnavatel roku 2010“.

Pokud si podnik chce nechat zřídit stojan na chodníku nebo na jiném veřejném prostranství, je ovšem nutné se domluvit s městem. Podle pražského informačního serveru není složité získat stojan od města zadarmo: oficiálně je zapotřebí pouze kontaktovat úřad příslušné městské části, který posoudí oprávněnost požadavku a sám kontaktuje cyklistického koordinátora Prahy.

Praxe je ale jiná. „Když jsme chtěli stojan zadarmo od města, museli jsme zpracovat situační plánky, kde přesně bude stát. Pořád nám v dokumentaci chyběly nějaké detaily,“ uvedla Klára Sikorová z kavárny Mama Coffee v Praze 1. Ve chvíli, kdy se majitel kavárny rozhodl zaplatit stojan sám, už razítko dostali jednoduše. „Myslím, že Praze 1 prostě chybějí peníze a ochota stojany udržovat,“ myslí si Sikorová.

Před restaurací U Veverky v Dejvicích jsou stojany zaplacené z městské kasy už rok. Majitel Petr Moravec přitom žádné obstrukce ze strany městské části nezažil. „Probíhala tu rekonstrukce silnice, tak jsem se domluvil s úředníky, kteří k nám chodí na obědy, aby sem dali stojany. Beru to jako službu zákazníkům a obyvatelům čtvrti. Město vyšlo vstříc,“ říká.

„Přístup městských částí se značně liší a záleží na jednotlivých úřednících, kteří o věci rozhodují. Program městských stojanů je bohužel pozastavený, takže vyřízení žádosti podané přes městskou část se může velmi protáhnout, i když bude vyhodnocena kladně,“ myslí si Vratislav Filler z iniciativy Auto*Mat.