Přestupková komise městského úřadu Krupka udělila pokuty několika účastníkům ekumenické bohoslužby, kterou v dubnu v  Krupce organizovala iniciativa V Ústí neonacisty nechceme. Přestupková komise rozhodla v nepřítomnosti obviněných příkazovým řízením a udělila celkem 6 osobám pokutu ve výši 5 000 korun. Avšak podle přestupkového zákona lze v příkazním řízení uložit pokutu pouze do 4 000 korun.

„Jsme přesvědčeni, že žádný přestupek jsme nespáchali, proto jsme proti příkazu podali odpor. Možná jsme to ani dělat nemuseli, protože příkaz je s největší pravděpodobností neplatný, kvůli výši pokut,“ uvedl k rozhodnutí komise mluvčí ústecké iniciativy Miroslav Brož. „Všem údajným pachatelům jsme nabídli bezplatnou právní pomoc" doplnil Brož.

V ulicích patnáctitisícové Krupky na Teplicku demonstrovali v sobotu příznivci krajní pravice. Pochodem chtěli údajně upozornit na incident, který se tam odehrál před necelým rokem. Dva mladí Romové tehdy zbili a zneužili dvanáctiletého chlapce. Demonstranti, mezi nimiž podle vlajek a dalších symbolů převažovali sympatizanti krajní pravice, se shromáždili na nádraží v místní části Bohosudov, odkud pochodovali směrem do města. Jejich počet se podle policejního odhadu vyšplhal na zhruba 150.

U vstupu na sídliště Maršov se od dvanácti hodin konalo náboženské shromáždění, jehož účastníci odmítli poslechnout policejní výzvy a blokovali tak cestu. Po několika desítkách minut napjatého čekání policejní jednotky dav rozehnaly. Zatímco demonstranti hromadně skandovali hesla jako „Cikáni do práce, Patriku, jsme s tebou, nic než národ" a „Češi pojďte s náma", od domů byly slyšet nadávky a zoufalé výkřiky některých místních.

A podle hodnocení přestupkové komise MÚ Krupka celkem šest osob spáchalo přestupek, mimo jiné právě tím, že bránili v průchodu neonacistů ulicí Karla Čapka, když na místě umožnili konání bohoslužby a v důsledku toho, že výzvy policie neuposlechli, museli být z místa vytlačeni pořádkovými silami.

Hodnocení přestupkové komise ale účastníci bohoslužby odmítají. „V Krupce žádný z účastníků bohoslužby přestupek nepáchal, protože pouze vykonávali svá základní práva, garantovaná ústavou, jmenovitě právo náboženského projevu" nepochybuje například Radek Horváth, účastník Policií rozehnané bohoslužby.

Podle účastníků bohoslužby navíc policie neměla právo bránit lidem v účasti na náboženském shromáždění, neboť nedošlo k rozpuštění shromáždění. Učiněné výzvy ze strany policie tak podle nich byly protizákonné.

„I kdyby došlo k rozpuštění shromáždění, bylo by takové rozpuštění sice v souladu se shromažďovacím zákonem, zároveň by ale bylo v rozporu s ústavně zaručenými základními právy, jmenovitě právem náboženského projevu dle čl. 16 odst. 1 LZPS a právem shromažďovacím dle čl. 19 LZPS. Součástí těchto práv je totiž i právo na tzv. protidemonstraci, tj. pokojné shromáždění v místě a čase konání jiné demonstrace, se kterou chtějí účastníci protidemonstrace vyjádřit svůj nesouhlas. To konstatoval i Evropský soud pro lidská práva v rozsudku ve věci Ollinger proti Rakousku,“ uvedla iniciativa.

„To, že městský úřad Krupky ještě odsoudí účastníky bohoslužby, včetně místního kněze, v nepřítomnosti, k nezákonně vysokým pokutám, je myslím skandální" dodal pak Horváth. Podle ústecké iniciativy jde pravděpodobně o první případ v historii samostatné České republiky, kdy byla udělena pokuta za pořádání bohoslužby.

„Naše Iniciativa podala ve věci zákroku proti bohoslužbě ústavní stížnost. Velmi bychom si přáli, aby se Ústavní soud ve věci vyjádřil, jsme hluboce přesvědčeni, že protestovat proti pochodům nacistů je právem a snad dokonce i povinností každého člověka," uvedla pak Romana Vlčková, taktéž účastnice bohoslužby.

To že policie zakročí za použití hrubé síly proti poklidné bohoslužbě v jejím průběhu, podle ní nikdo nečekal. „Byl to tak strašný zážitek, že ještě teď tomu nemůžu uvěřit." dodala Vlčková.