Již dnes večer by setkání představitelů sedmadvaceti zemí Evropské unie mohlo schválit výjimku pro Klause, podobnou jako si již dříve vymínila Velká Británie a Polsko. Pokud nebude Maďarsko ani žádný jiný stát dosud tajný text výjimky vetovat a pokud příští týden neshledá Ústavní soud na Lisabonské smlouvě nic protiústavního, měl by prezident smlouvu konečně podepsat. Alespoň to v úterý večer slíbil premiéru Janu Fischerovi, který dosud její obsah tají. Výjimka by přitom podle odborářů mohla znamenat, že se na občany České republiky nebudou vztahovat některá evropská práva.Klausova obstrukceVýjimka je v zahraničí i u nás vnímána jako Klausova obstrukce. Prezident České republiky je známý jako odpůrce evropské integrace a výjimku začal nečekaně požadovat teprve po několika letech vyjednávání, kdy už na ní chyběl jen jeho podpis. Svoji podmínku, na kterou podle některých komentátorů nemá právo, však zdůvodňuje obavami z majetkových nároků sudetských Němců.Slovenský premiér Robert Fico, který původně po Klausově náhlém požadavku začal hovořit o podobné výjimce pro Slovensko a o vetu výjimce české, však později změnil názor. Nyní podle něj mezi prolomením Benešových dekretů a Lisabonskou smlouvou žádná souvislost není a výjimka by naopak slovenským občanům zkomplikovala nebo zcela zamezila možnost domáhat se svých sociálních práv u Evropských institucí. Slovensku prý nyní bude stačit, když se na závěr summitu zapíše do protokolu, že Lisabon nemá s Benešovými dekrety nic společného. Zda Klausovu výjimku zablokují vetem představitelé Maďarska naopak dosud není jasné. Ministr zahraničí Péter Balázs prohlásil, že země se rozhodne až večer, maďarský premiér Gordon Bajnai pak uvedl, že nechce schválení Lisabonu "za každou cenu".Strategie české vlády, která se rozhodla Klausovi neodporovat a nevyužít například možnosti zkusit Klause odvolat nebo proti němu vést u Ústavního soudu kompetenční spor, by tak nakonec mohla způsobit Lisabonu daleko větší komplikace, než se původně očekávalo: pokud nepřijde s vetem některý ze současných evropských politiků, svůj záměr podívat se Lisabonu na zub již ohlásili britští konzervativci, kteří v příštích volbách nejspíš porazí nyní vládnoucí labouristy Gordona Browna. Nakonec se podařilo Fischerovi získat pouze Klausův ústní slib, že už si nebude klást pro podpis další podmínky, což se při případném vetu může ukázat jako irelevantní. Podle některých odborníků a politiků navíc Klaus kladením podmínek překračuje svoje pravomoci a již schválenou smlouvu by měl podepsat automaticky. "Z ústavního hlediska není vůbec jasné, jak může jeden politik, třebaže je to hlava státu, suspendovat na poslední chvíli a bez předchozích konzultací s vládou platnost evropské Listiny základních práv a svobod pro Českou republiku," uvedl Jiří Pehe.O proklestění cesty výjimce se zatím nejvíce zasloužil švédský premiér Fredrik Reinfeldt, který údajně s Hradem intenzivně komunikuje. Během této komunikace došlo mimo jiné i k mezikulturnímu nedorozumění: zatímco telefonický rozhovor mezi Reinfeldtem a Klausem prý Klaus "považoval za důvěrný", švédský premiér ho v souladu se severskými zvyklostmi zveřejnil. Nyní jde však Švédům zřejmě především o to, aby český prezident neměl žádnou záminku k dalším obstrukcím, a tak udržují znění výjimky v platnosti. Podle některých informací se navíc text výjimky může ještě během dnešního dne měnit. Formulace by nicméně měla být neurčitá, aby umožnila kompromis všech členů sedmadvacítky.ČR mimo Listinu základních práv a svobod EU?Česká výjimka, pokud by znamenala vypuštění Listiny základních práv a svobod pro ČR z Lisabonské smlouvy, je zcela nepřijatelná pro české odboráře. „Nemáme nic proti tomu, když pan prezident usiluje o posílení záruk na neprolomení Benešových dekretů, ale nemůže se tak stát na úkor toho, že bychom se zřekli svých práv vyplývajících z Charty lidských práv. Tím bychom se vrátili před rok 1989 a v Evropě bychom byli občany druhé kategorie se vším negativním, co k tomu patří,“ uvedl šéf Českomoravské komory odborových svazů Milan Štěch.Výjimka pro Velkou Británii a Polsko totiž uvádí, že evropské právo bude ve zmíněných dvou zemích platit pouze pokud bude v souladu s jejich vlastním právem. Soudní dvůr EU ani žádný polský nebo britský soud nemohou kvůli výjimce rozhodnout, že některý polský nebo britský zákon nejsou souladu s Listinou základních práv a svobod Evropské unie. Práva definovaná v Listině tak pro Británii a Polsko neplatí.Pokud by česká výjimka fungovala stejným způsobem, mohli by občané České republiky doplatit na to, že je české právo chrání méně než to evropské, a opravdu by se tak v EU stali občany "druhé kategorie". To také může být skutečný důvod Klausovy podmínky.Je tedy otázkou, zda není česká výjimka utajována Švédy, Klausem a českou vládou právě pro svoji politickou výbušnost. Pokud by totiž zveřejněný text podobným způsobem jako polská a britská výjimka odstřihl Čechy od evropských práv, následná politická diskuze by pravděpodobně mohla znamenat zhroucení všech kompromisů, ztrátu kreditu pro Fischerovu vládu doma i v zahraničí a důvod pro Klause, aby Lisabon nepodepsal.http://aktualne.centrum.cz/zahranici/evropska-unie/clanek.phtml?id=651410http://www.lidovky.cz/klausovu-vyjimku-mozna-schvali-evropska-unie-uz-vecer-pgj-/ln_zahranici.asp?c=A091029_113445_ln_zahranici_pkshttp://www.e-sondy.cz/aktualne/874-3/vypusteni-charty-lidsky-prav-z-lisabonske-smlouvy-je-pro-odbory-neprijatelnehttp://zahranicni.ihned.cz/c1-38837150-fico-ustupuje-od-vyjimky-kvuli-dekretum-mohla-by-omezit-socialni-oblast-slovenska