Patnáct konkrétních opatření definovali autoři manifestu Veřejnost proti korupci. Korupce se podle nich totiž stala systémovou součástí české politiky a nástrojem privatizace veřejné moci.

„Česká společnost prochází zásadní krizí demokratické politiky. Právní stát a parlamentní demokracie začíná prohrávat s mafiemi a korupcí. Příčinou je rozsáhlá privatizace politiky soukromými ekonomickými zájmy,“ píše se v úvodu textu.

„Jsme přesvědčeni, že mafiánský kapitalismus, a z něj vzcházející korupci, lze zásadněji potlačit pouze systémovými změnami. Ani demokratický průběh voleb, ani částečná výměna politiků po volbách totiž nic nevyřeší, pokud radikální reforma výrazně neztíží podmínky pro systémovou korupci,“ uvádějí autoři iniciativy v prohlášení.

Politické strany se podle nich proměnily v komerční organizace obchodující s politickým vlivem, se státními zakázkami a s pozicemi ve státní správě a česká politika je podle nich paralyzována soupeřením některých vlivných mafiánsko-podnikatelských skupin.

„Policie a justice důsledně korupci a velké podvody nepotírají, a nelze se zbavit dojmu, že jsou někdy spíš její součástí. Korupce tak zachvátila politickou, státní a komunální sféru v míře, která ohrožuje demokratický vývoj celé společnosti. Morální rozměr listopadové revoluce 1989, která svrhla komunismus a zavedla zde demokracii, byl tímto procesem těžce poškozen,“ nepochybují autoři.

Vypočítávají pak seznam patnácti konkrétních bodů, mezi nimiž nechybí zpřísnění pravidel financování politických stran, majetková přiznání, zrušení anonymních akcií či prosazení kvalitního zákona o státní službě. Výzvu, kterou podepsalo na dvě stě osobností z veřejného života, by nyní měli dostat předsedové politických stran.

Nynější politika, do které je už korupce systémově vrostlá, se podle signatářů manifestu musí ocitnout pod silným občanským tlakem. Dramaturg a jeden z iniciátorů manifestu Jan Štern nevyloučil ani pořádání demonstrací na podporu požadavků z manifestu. Strany by příslušné body měly včlenit do svých programů. „Pokud to politické strany prosadí, my skončíme. Nemáme jiné ambice než tyto systémové změny," uvedl Štern.

Podle signatářů je korupce nemoc celého systému, a ne pouze selháním jedince, čímž by se měla v budoucnu opět stát. „My cítíme odpovědnost za to, co bylo a je," doplnil Jan Štern. „Body dohromady tvoří určitý celek a soustavu, po jejichž zavedení by to tady korupce neměla příliš jednoduché," myslí si.

Právnička a bývalá politička Hana Marvanová pak zdůraznila, že manifest je minimálním programem. Strany podle ní nereprezentují zájmy voličů, nýbrž především zájmy ekonomických skupin, které je financují a ovládají.

Podle politologa Petra Druláka je pak korupce také výsledkem pasivity a nezájmu společnosti. „Hrozí zde nebezpečí, že současná situace může vést k radikalizaci těch částí společnosti a politických uskupení, které zatím Česká republika na parlamentní úrovni nemá,“ uvedl pak pro ČT24 další ze signatářů, politolog Jiří Pehe.

„Chceme, aby tady znovu platilo to restituční heslo, že co bylo ukradeno, má být vráceno. Ať už v pozadí zločinů stojí korupce, nebo privatizační podvody, nesmí zůstat bez trestu a kriminalita se nesmí vyplácet," dodala pro ČTK Marvanová.