Německý statistický úřad přinesl zprávu o rekordním exportu za březen roku 2011 (a to od vedení statistiky od roku 1950). Německý export dosáhl úrovně 98,3 mld. eur, přičemž zhruba 60 % tohoto exportu našlo svůj cíl v zemích EU. Ale také import dosáhl rekordní úrovně (79,4 mld. eur). Německu se tedy opět podařilo dosáhnout obchodních přebytků, což potvrzuje jeho v posledním desetiletí dominantní orientaci na růst daný čistým exportem.

Více zde, zde, zde a zde.

Liší se důvody a interpretace tohoto vývoje. Němci ho samozřejmě chápou jako pozitivní faktor, který ukazuje sílu německé ekonomiky i v obtížné světové ekonomické situaci, a své exportní úspěchy přikládají primárně své silné průmyslové bázi, která je i mezi vyspělými zeměmi ojedinělá.

Velká výhoda německého průmyslu je jeho poměrně silná diverzifikovanost a také internacionalizace — německé firmy jsou obchodně zdatné ne pouze v jednom regionu (nejen v EU), ale skutečně po celém světě. Stačí si projít statistiku jednotlivých zemí a zjistíte, že téměř u všech se v top deseti obchodních partnerech světa bude nacházet Německo.

S podobným rozšířením se setkáme např. u Číny. Velice významná je pro Německo poptávka z Číny, která byla sedmým německým exportním partnerem. Na druhé straně, právě s Čínou mělo Německo v roce 2010 největší deficity. Německo při zdůraznění svých obchodních úspěchů rádo zapomíná na vývoj kurzu eura, jemuž prospívá dluhová krize, neboť ho oslabuje vůči ostatním hlavním měnám.