Opozice svou sprostotou nahání vládním stranám voliče

František Kostlán

Prezentace opozičních politiků během pokusu o svržení vlády ve Sněmovně byla přehlídkou všeho možného, kromě politické kultury a zdravého rozumu, které bychom od opozičníků očekávali.

Zdá se, že skutečná, nekašírovaná politická opozice u nás v podstatě neexistuje. Namísto ní nám trh politických iluzí nabízí smečku štěkálistů, kteří nejsou schopni věcně shrnout existující důvody, které by měly vést k pádu současného kabinetu.

Prezentace opozičních politiků během pokusu o svržení vlády ve Sněmovně byla přehlídkou všeho možného, kromě politické kultury a zdravého rozumu, jak bychom od opozičníků očekávali. Kdo hlavně by měl pěstovat politickou kulturu, když ne momentální opozice? Namísto argumentů jsme byli svědky místy až nechutných urážek.

Opoziční strany znovu dokázaly, že si vládní křesla ani náhodou nezaslouží. Kdo to neviděl a neslyšel, kdo nevěří, ať se podívá do internetového archivu ČT24, na pořad s názvem Návrh na vyslovení nedůvěry vládě České republiky. Znovu se ukázalo, že přímé přenosy u jednání zákonodárců mají velký smysl v okamžitém účinku na diváka.

Vláda si kritiku zaslouží, tuto opozici nikoli

Tedy ne, že by si vláda jako celek i jednotlivé vládní strany nezasloužily kritiku - zaslouží, a tvrdou. To, co nám nedávno předvedly, byla vládní krize vyvolaná mravní bídou, která našim politikům (bez ohledu na stranickou příslušnost) brání vládnout normálním způsobem. Asi nejlepším řešením by byly nové volby, v nichž by voliči tyto tři strany zvolili do mimoparlamentních lavic. Jenže, obzvlášť po opozičním bědování při vyslovování nedůvěry vládě ve Sněmovně, se vrací naléhavé otázky: Koho volit? Je vůbec někdo, koho příčetný volič může podporovat?

Kafkovský zámek a halucinogeny

Diváci se při sledování poslaneckých projevů ocitli v hrůzostrašném kafkovském zámku. David Rath vyčítal Janu Kubicemu, že v době, kdy byl u policie, používal estébácké metody, a několikrát opakoval, že patří do kriminálu. Komunisté zde zcela vážně hovořili o totalitních praktikách současné vlády. Miroslav Grebeníček moralizoval v duchu Krylových slov: Na rohu ulice vrah o morálce káže. Hovořil o tom, že zločinná vládní koalice, složená z nekompetentních diletantů, vše rozkradla. Používal výrazy jako „pokrytci, kteří tu chlemstají víno… svrhnout to neobyčejné svinstvo, co nám tu vládne…“ atd.

Napřed jsem byl přesvědčený, že se mi to zdálo, že jsem se musel přeslechnout nebo že jsem nechtěně snědl cosi halucinogenního: Copak takto může hovořit představitel strany, která naši zemi přeměnila na čtyřicet let v totalitně-autoritářský kriminál, která vraždila vlastní občany či je zavírala na dlouhé roky do kriminálu, která po celou dobu vymývala svým poddaným mozky masivní propagandou a ohýbala jim hřbety až k zemi, která za dobu svého vládnutí rozkradla nebo zničila, na co se podívala, která naši zemi přivedla k vnitřnímu dluhu v bilionech korun, která zničila neuvěřitelným způsobem životní prostředí?

Rathovo patologické třeštění

Pohled na Davida Ratha, který se ve svém již obvyklém sociálněpatologickém třeštění doslova zalykal chorobně nenávistnou záští, pohled na bolševickou nestoudnost Miroslava Grebeníčka a dalších komunistických zákonodárců musí nutně - tu více, tu méně - odradit ty voliče, kteří nejsou poznamenáni ideologickým myšlením. To svým majitelům velí volit tu politickou stranu, která odpovídá vyznávané ideologii, i kdyby její předseda a další činovníci na potkání vraždili neviňátka. Tito voliči jsou loajální dogmatu a demagogii, nikoli zdravému rozumu, obyčejné lidské slušnosti a zájmům své země.

Normální socdemáci by si to neměli nechat líbit

Už vám někdy bylo za někoho tak stydno, až se vám z toho udělalo fyzicky špatně? To jsem prožíval při oné přehlídce opoziční sprostoty. Věřím, že poslech celého toho záštiplného běsnění, které poslanci KSČM a ČSSD používali namísto argumentů (kterých je dostatek, ba spíše přebytek), znechutil i některé sociální demokraty. Pokud tomu tak skutečně je, měli by se rychle ozvat s kritikou svých stranických kolegů.

Divil jsem se do té chvíle, jak je možné, že někdo je vůbec ještě je schopen a ochoten volit některou z politických stran současné vládní koalice. Poté už jsem se nedivil ničemu. Jsou to právě obě zmíněné opoziční strany, které nahánějí ODS, TOP 09 a Věcem veřejným voliče!

Při poslechu projevů opozičních politiků není vůbec nesnadné, naopak je to velmi pohodlné, si říci: tedy než TOHLE, to radši budu volit někoho z koalice. Řekl si to i jeden můj levicově smýšlející známý, který ovšem není postižen ideologickým způsobem uvažování. Během zasedání Sněmovny mi volal a říkal: „Nakonec snad přese všechno budu příště volit ODS, když si představím, že Rath by se měl dostat do vlády, tak mě chytá amok.“

Strana zelených je jediná smysluplná volba

Naprosto zhnusen jsem od obrazovky migroval do kuchyně mýt nádobí (sic!) a přemýšlel přitom, koho budu volit já. Neříkal jsem si: než mít ve vládě Ratha s Grebeníčkem, to radši deset Bártů, Johnů, Kalousků, Hegerů, Dobešů či Kocourků. Věděl jsem: než Ratha s Grebeníčkem a současné koaliční politiky, to radši někoho, kdo je momentálně mimo Parlament. A ať to obrátím, kam obrátím, jako jediná reálná síla mi z toho vychází Strana zelených.

Tu jsem nejednou ostře kritizoval, ale v současné situaci nevidím nikoho jiného, kdo by si můj hlas zasloužil. A to nejen proto, že na rozdíl od současných parlamentních stran zelení politickou kulturu nepochybně znají a mají.

Strana zelených se jako jediná nahlas zasazuje za lidská práva, zatímco ostatní strany o tom jen naprázdno řeční, jako jediná vystupuje otevřeně proti krajně pravicovým extremistům, zatímco ostatní strany pěstují hrubý populismus, mnohdy k nerozeznání od toho krajně pravicového, a k řádění extremistů samých v nejlepším případě mlčí (samozřejmě až na příkladné výjimky v podobě jednotlivých politiků, především u TOP 09).

A v souvislosti s poučením se z japonského neštěstí, které přineslo poznání, že atomová energie představuje mnohem větší nebezpečí, než jsou politici i experti ochotni připustit, je Strana zelených jedinou silou, která si toto nebezpečí (od počátku) uvědomuje.

Parlamentní psi ať si (na sebe navzájem) štěkají, zelená karavana táhne dál.

    Diskuse
    VS
    April 27, 2011 v 9.36
    SOUHLAS !!!
    Mluvíte mi z duše. Obdobnou logikou jsem se řídila již při posledních parlamentních volbách, ale překvapilo mě, že kromě mé rodiny se mnou téměř nikdo z mých známých nesouhlasil. K mému zděšení padaly takové argumenty, jako: "nemám rád/a tu Jacques, je nesympatická a ani neví, co je biomasa ..., vždyť oni se nedohodnou ani mezi sebou, ... nevědí, co chtějí, nemají žádný ekonomický program, .... jsou to levičáci a určitě se spolčí s KSČ, ...." a tak podobně.
    A do toho řada politických komentátorů doslova hřímala (i z mé oblíbené ČRO 6!), jak je ta strana za zenitem, že to byl minule nešťastný omyl, že se vůbec dostali do sněmovny..., čímž bylo "dílo zkázy" dokonáno.
    A tak to s "naší SZ" dopadlo jako obvykle neslavně a jednomu je z toho dnes smutno dvojnásob.
    April 27, 2011 v 11.12
    Povrchní dojmologie pana Kostlána
    Ten článek je podivuhodný tím, jak se naprosto míjí se samou věcnou podstatou parlamentní diskuse, která se, pravda, dílem tříštila do trapných exhibicí, ale dílem měla poměrně dobrou úroveň. Mně osobně se velmi líbil výkon Lubomíra Zaorálka, a to jak obsahově, tak rétoricky. Nikdo samozřejmě nemůže brát panu Kostlánovi jeho politické preference, ale tentokrát jeho agitace "volte zelené" vyznívá opravdu neústrojně. Za klíčovou zde považuji větu : "Věděl jsem: než Ratha s Grebeníčkem a současné koaliční politiky, to radši někoho, kdo je momentálně mimo Parlament." Tak toto je přesně ten typ politického amatérismu a naivismu, který způsobil, že jsou v dnešním parlamentu takové struktury jako TOP 09 nebo VV. Zaprvé: ještě nikdo mě nikdy nepřesvědčil, že jsou mimoparlamentní subjekty lepší než parlamentní - ledva se dostanou do parlamentu, sklouznou do stejného politického "mainstreamového" jednání, jen snad ještě více okatě a trapně (ostatně Zelení toho buďtež důkazem). Zadruhé: občan by měl volit především uvážlivě, racionálně, podle prohgramu, ne podle toho, zda tam ukazuje svou tvář pan XY nebo paní Z. Přasně tenhle povrchní "dojmologismus", tohle "ikonovité" vidění politiky ("kdo" má přednost před "co"), který zde pan Kostlán předvedl, způsobily, že jsme necelý rok po volbách tam, kde jsme. Doufám, že si čtenáři nevezmou jeho slova k srdci a budou volit skutečně odpovědně, vědouce, že jejich volba má také nějaké důsledy..
    HK
    April 27, 2011 v 16.24
    Podotknutí
    Zcela souhlas s kolegou Kandou. Dodám jen bohužel: Pan Kostlán zřejmě nevídá ani neslýchá přenosy z parlamentů v jiných vyspělých státech. Neslyšel ani neviděl asi takového Herberta Wehnera, Joschku Fischera a další v Bundestagu, neviděl ani neslyšel nejspíš poslední rozpravu v Bundestagu o aféře pana nyní již exministra zu Guttenberga. To by se podivoval nad občasnou "sprostotou"! A pokud jde o to "sociálně patologické" - tak se to správně píše -" třeštění": stačí si přečíst někdejší příspěvky jeho a jeho kolegů v Českém deníku. Z mnohých nenávist přímo odkapává v krůpějích. Tam rovněž byly zárodky dnešní politické nekultury.
    April 27, 2011 v 16.29
    Právě jsem chtěl napsat totéž, co pan Karlach. Tedy to o tom Německu ... také mi přišlo, že úterní rozprava byla svou kulturností spíše nadstandardní
    VF
    April 27, 2011 v 17.40
    P.Kostláne, kde leží ta definitivní hranice mezi slušností a sprostotou?
    Na Britských listech v dnešním sloupku se můžete kochat poezií:
    "Vrcholní představitelé politické scény nás mrdají do ucha
    Petr Štengl
    … a když připlatěj
    tak to i polykám …"
    O kom to je, o nás? My jsme těmi prostituty? Že by? NO JO!! Vždyť to nás prý mrdají do ucha! To my když připlatěj tak polykáme!
    Jsou ty verše už za hranicí? Pro mnoho lidí jednoznačně ano. Ale někteří snad i konečně prozřou. Někdy jich bude jen pár. Protože je za tím pravda, která je nám vskutku tak odporná, že jejímu přijetí vzdorujeme.
    Nepochybně i v politice je spousta bezduchého sprosťáctví, jalového, triviálního, beze smyslu. Vulgárního jen tak.
    Ale té odhalující pravdy, vtipné, šokující, jen houšť. A taková občas zazní kdekoliv kolem nás, třeba i v parlamentu.
    Třeba i od toho strašlivého sprosťáka (vtipného a šokujícího) Ratha, na kterého se jen tak mimochodem ty hloupé a jalové sprosté invektivy hrnou zleva, zprava, zmodra i zelena.
    Ale dejte si pozor, rádoby humanisté, protože to, s čím dnes musíte zápasit, je příliš často, a dnes možná čím dál víc, jen hezky zabalenou, ale ve skutečnosti hnusně zapáchající sprostou lží.
    Neoliberalismus jistě není fašismem. Je zaobaleným fašismem. Je to totalita nového typu!
    JH
    April 27, 2011 v 19.58
    Souhlas s panem Kandou a následnými komentáři
    Pan Kostlán zjevně raději rozkradené stomiliardy z toho zbytku majetku, který spravuje stát, v rukou slušně vystupujících podvodníků, než skutečnou politiku a pár jadrných slov spravedilvého rozhořčení k tomu. Kdyby soc-dem neudělala nic, zase by hlasy z druhé strany tvrdily, jak na občany kašle. Takto alespoň ukázala, že svrhnout vládu s menšinou v PS nelze. Jsem článkem celkem šokován.
    OW
    April 27, 2011 v 21.11
    Obávám se, že podstatu problému nepochopili spíš diskutéři.
    Ano, je velice důležité, životně důležité aby tahle vláda zkončila. Je velice důležité, aby její špína byla jasně a pravdivě pojmenována. O tom tu snad nikdo nepochybuje. Nepochybuje o tom ani p.Kostlán.
    Úplně stejně je však důležité (a v tom jsem s p.Kostlánem zcela zajedno, byť bych se jinak třeba lišil ve formulacích), čím bude naplněna vláda následující. Na totalitě není nejhorší, jestli je černá, hnědá, rudá - nebo jaká, na totalitě je nejhorší, že je totalitou.
    Lidská práva a úcta k druhému člověku jsou víc, než ekonomický směr. Pokud je budeme respektovat, může být život snesitelný v každé formě demokratického zřízení, s vládou pravicového i levicového směřování. To ale neplatí opačně. Ani levicovost, ani pravicovost nikoho nezachrání od lumpárny sama o sobě.
    To p.Kostlán v posledním odstavci myslím říká dost pochopitelně.
    Ondřej
    April 27, 2011 v 21.39
    Nic ve zlém, pane Wolfe, ale právě závěrečné odstavce Kostlánova článku jsou prachobyčejnou agitačkou. Barvotiskem.
    PL
    April 27, 2011 v 21.47
    ne díky
    toto je skvělá ukázka článku, jenž hrlí hodnocení za dojmy a dští síru natolik, že ho ani do třetiny nedočtu. Ostatně jsem 7h přenos ze sněmovny nesledoval a dělat si obrázek podle tohoto už od pohledu prvoplánově něčeho jiného než zprávy ze sněmovny a zamyšlení přínášející nějaké novum.
    MN
    April 27, 2011 v 23.12
    Pan Kostlán
    je známý odpůrce ČSSD, stačí si přečíst jeho články. Zřejmě je v tom nějaká osobní animozita. Bohužel to často cítím i v jiných článcích v DR. Ukazuje to vzájemnou řevnivost hnutí na naší levici. Škoda, šance zvrátit katastrofální vývoj naší země se tím dále snižuje.
    + Další komentáře