V České republice je znovu ohrožena demokracie. Tentokrát je to opravdu asi vážné, vždyť to tvrdí tak uvážlivý politik, jímž je Petr Tluchoř. Ptali se ho, co budou nyní občanští demokraté dělat, když mají v koalici Věci veřejné: „My máme plán A. To je zachování svobody a demokracie v této zemi. Pokud by tomuto plánu stála v cestě agentura ABL, jsme připraveni plán A realizovat i tak, že padne tato vláda, rozpadne se koalice. Ale uhájit zachování svobody a demokracie je pro nás absolutně klíčové, naprostá priorita ODS.“ A to je dobře, že se máme na koho spolehnout, o koho se opřít.

Byla to právě Občanská demokratická strana, která už v roce 1998 varovala před sociální demokracií. Miloš Zeman se totiž chtěl spojit s komunisty, a zatáhnout zemi do doby před listopadem 1989. Stejně tak Klausova strana varovala před mocichtivostí Vladimíra Špidly. To byl „muž s tváří Lenina“. Varoval nás také Mirek Topolánek, před Jiřím Paroubkem. V roce 2006 byla demokracie skutečně, ale opravdu skutečně ohrožena. A rovněž nyní stojí ODS opět nejsilněji ze všech na straně svobody a demokracie.

Tak odkud začít? Kde byli skuteční obhájci demokracie a svobody, když se jejich čestný předseda ucházel o hlasy komunistů v roce 2003 před prezidentskou volbou? Tedy ti, jimž vadila jakákoliv spolupráce s komunisty? Nebo ještě dříve, kde byli stateční občanští demokraté, když se korumpovalo penězi mrtvého Maďara, chudáka ze slumu z ostrova Mauritius, a kufrem bankovek jistého Pepy z Hongkongu? Určitě se s poslancem Tluchořem shodneme na tom, že korupce podkopává demokratické základy.

Z tohoto důvodu mu vadí, myslím si, Vít Bárta a jeho ABL. Kde však byli občanští demokraté, když Václav Klaus ohledně korupce a nekalého financování strany vypovídal před soudem slovy „nevím, neznám, neslyšel jsem, nepamatuji se“?

Aleš Řebíček. Existuje snad zřejmější příklad klientelismu a vy/zneužití vládní funkce pro vlastní prospěch? Neměl tenkrát šéf poslanců burcovat českou společnost? Takto získané peníze, to je přece jasné ohrožení svobody. Pokračovat dále ale v tuto chvíli už není potřeba.

Tluchořův citát není myšlený upřímně. Je to jen hra slov, jimiž si vymezuje bitevní pole, na němž chce samozřejmě vítězit. V této vládě už nejde o princip a program, ale o to, kdo vyjde vítězně. Slečna Kočí si všímá pouze sama sebe, je to její boj se vším všudy. Jediným a opravdovým soudcem v počínání koaličních politiků je tajné nahrávání spolustraníka i konkurenta. Vláda bohužel ztratila legitimitu, a její tzv. vylepšená verze, která se připravuje, už nemůže mít důvěru. Včera jsem se dočetl, že prezident Klaus strašil lídry tří koaličních stran Bohuslavem Sobotkou. Nedohodnou-li se, pověří jej sestavením vlády. Má-li být toto hlavním impulsem pro pokračování současné vlády, pak to svědčí o její zbytečnosti a neužitečnosti. Nakonec má pravdu Miroslav Kalousek. Už by se mělo začít řádně vládnout.

Jen si nejsem vědom toho, zda ministr ví, že už je tři čtvrtě roku po volbách.

Několikrát jsem tu psal, ale přemýšlíme o tom i se studenty, zda byla největší politickou krizí ta v roce 1997, nebo v roce 2009. Poprvé je tu však s plnou razancí krize politiky. A to už je velmi vážné.