Pisatel je absolutně zaujatý přesunutým nádražím, a to mu znemožňuje zaujmout objektivní názor. Z jeho příspěvku je zřejmé, že nezná nejen koncepci nádraží v centru, ale ani koncepci nádraží v odsunuté poloze. Jinak by věděl, že se např. předpokládá posun nádraží blíže k Novým sadům a napřímení kolejí. Protože v současnosti využívá vlak mnohem méně cestujících, zkrátily se rovněž vozové soupravy na cca 6 vagonů, takže oblouky ani nevadí. Dlouhé soupravy jsou minulostí! Obzor pisatele příspěvku kupodivu končí u Vaňkovky. Jižní část Brna ale sahá mnohem dál a za posledních 20-25 let se rychle rozšiřila. Pro osvěžení paměti připomínám oblast Komárova s obchodními centry Makro a Baumax, podél dálnice směrem na Břeclav NC Avion a NC Olympie. Směrem na Mikulov a Vídeň, podél ulice Heršpická je to komplex administrativních budov Brno Business Centre, Hornbach, Bauhaus, Krajský soud, M-palác, AZ Tower, velkoprodejna JIP, podél ulice Vídeňská hypermarket Interspar, dále směrem na Modřice desítky sídel obchodních a průmyslových firem. Dále je to průmyslová zóna Černovická terasa. Důkazů o rozvoji města na Jih je tedy víc než dost a nádraží v centru tomu vůbec nepřekáží. Pozemky, které hyzdí oblast u Zvonařky, samozřejmě zůstávají prázdné, protože jsou jejich majitelem, společností Jižní město, léta blokovány pro vytouženou stavbu nádraží v odsunuté poloze. Tato společnost byla vytvořena minulým magistrátem a v její správní radě jsou zástupci koalice ČSSD a ODS za přítomnosti jednoho člena KSČM. Názory obyvatel města, kterých se magistrát na nádraží nikdy neptal, se ale mění. Původní, mírné nadšení pro nádraží na okraji města se mění a dnes většina obyvatel oceňuje jeho polohu v centru, odkud je jen pár kroků do centra, k autobusovému nádraží u hotelu Grand, na hlavní nádraží a k skvělému uzlu MHD s tramvajemi, trolejbusy a autobusy. Mimochodem, frekventované autobusové nádraží u Grandu je důkazem toho, že občané dávají přednost jeho umístění poblíž centra, zatímco autobusové nádraží na Zvonařce většinou zeje prázdnotou. Arogantní úsilí bývalého magistrátu o zablokování jakýchkoli úvah o nádraží v centru bylo po zásluze odměněno voliči při nedávných komunálních volbách. Doufám, že nyní se otevře možnost široké diskuse, která povede k nalezení optimální varianty, jak ji našli i naši předkové před 175 lety.

Likvidace současného hlavního nádraží je zbožným přáním přívrženců odsunu nádraží. Zřejmě si ale neuvědomují, že nádražní budova včetně viaduktu na jižním konci (dnes zasypaný) a budova pošty jsou památkově chráněné a nelze je zlikvidovat jen tak. To ale není pro ně žádný problém, že ano. Slyšel jsem mnoho účelových argumentů pro zboření - rozdělení města, nádraží v zatáčce, která brání průjezdu vlaků rychlostí 160 km/hod a jiné nesmysly. Rozšíření města na Jih je možné i dnes, ale ti co koupili pozemky na Jihu města k nim potřebují přisunout i nádraží, aby se tam dali přitáhnout lidé k postaveným obchodním centrům. To, že nádraží v těchto místech nikdo nepotřebuje je vedlejší. Na Jihu již dnes navzdor "rozdělení města" dnes úspěšně funguje řada obchodních a administrativních center. Vltava také rozděluje Prahu a kupodivu rozvoji města to nezabránilo. Nikoho nenapadlo zasypat Vltavu, aby se město spojilo. V Brně je trať vedena tak dobře, že nikomu vlastně nevadí. Vadí asi jako křižovatky na ulici. Zrušíme křižovatky? Průjezdy pod tratí jsou na každém kroku, zatímco v Praze jsou mosty cca 3 km od sebe a kupodivu to nikomu nevadí. Většina evropských měst má nádraží v centru nebo na okraji historického jádra (např. Barcelona, Bern, Berlín, Lipsko, Milano, Mnichov, Paříž, Praha, Vídeň, Zurich), pokládají to za výhodu a nehodlají je odsunout.

Odsunutým nádražím mimo to budou po nákladní trati projíždět nákladní vlaky, které do osobního nádraží vůbec nepatří. Tímto obchvatem dnes nákladní vlaky obcházejí hlavní nádraží. Nejenže budou hlučet, ale budou i snižovat průjezdnost tratí do osobního nádraží.