Ve čtvrtek večer v 19 hodin proběhne v Praze v Horákově sále Lidového domu seminář pořádaný v souvislosti s plánovaným vydáním pamětí českoněmeckého dělníka Václava Holka. Na akci pořádanou občanským sdružením Socialistický kruh a Nadací Rosy Luxemburgové pojmenované Dělník jako aktivista a antropolog vystoupí historici Jan Měchýř, Stanislav Holubec a Jan Lomíček.

Dělnické hnutí se podle organizátorů obvykle chápe jako sociální projekt vrstvy sledující své „třídní“ zájmy. „Už se ale příliš nezmiňuje skutečnost, že dělník jako osoba nabízející na trhu pouze svou práci se často stává migrantem, a je tak možná ve větší míře než střední vrstvy či buržoazie konfrontován s každodenností jiných kultur a stává se mimoděk antropologem,“ píše se v pozvánce na seminář.

V 19. století se jimi stávali především čeští dělníci pracující v německém prostředí s rozvinutějším dělnickým hnutím a vyšší životní úrovní. Jedním z nich byl Václav Holek, který po sobě zanechal unikátní paměti. Ambicí organizátorů je zprostředkovat divákům obraz společnosti přelomu 19. a 20. století. Ten se totiž podle Michaela Hausera ze Socialistického kruhu dnes vytváří trochu idylicky ve stylu filmu Jára Cimrman ležící, spící.

„Ale tehdy to všechno vypadalo jinak. Na konci devatenáctého století například pracovala skoro desetina populace jako nádeníci neustále se stěhující za prací. K nim patřil i Václav Holek, který napsal paměti, jež brzy vyjdou v edici SOK v nakladatelství Svoboda Servis, v nichž podrobně a přesně líčí, jaký to byl život,“ uvedl Hauser pro Deník Referendum.

„Dřina, nejistota, neustálé hledání práce, trmácení daleko od rodiny. Nepřipomíná to život dnešních imigrantů-dělníků? Kéž by to aspoň jednoho z nich inspirovalo k tomu, aby napsal podobné paměti,“ doplnil Hauser.

Na dotaz Deníku Referendum, zda má tehdejší zkušenost dělnictva platnost i pro dnešek, Hauser odpověděl, že o tom nemůže být sporu.

„Dnešní pracovní podmínky v továrnách jako Hyundai a možná úplně všude jsou takové, že si vzpomeneme na devatenácté století. Jenom dětská práce zatím chybí. Divím se, že Nečasovu vládu zatím nenapadlo umožnit zaměstnávat děti, když se rodinám zkrátí sociální příspěvky,“ uvedl Michael Hauser.

Dělníci či manuálně pracující podle Hausera totiž nevymizeli, jen jsou na začátku 21. století méně viditelní, zvlášť pro současnou českou sociologii. Proto je podle jeho názoru nutné stále připomínat, že existují, a že zpravidla vykonávají ubíjející mechanickou práci.

„Zvlášť v případě imigrantů-dělníků nastává recidiva nejen devatenáctého století, ale otrokářství. Ale to, co se dostane do novin, je asi jenom špička ledovce. Nemáme tušení, že kousek od nás můžou žít dělníci v postavení otroků. Maloměšťáctví by se dnes dalo definovat tak, že o těchto věcech nechce vědět,“ uzavřel Hauser rozhovor pro Deník Referendum.

Dělník jako aktivista a antropolog

Seminář je pořádán v souvislosti s plánovaným vydáním pamětí českoněmeckého dělníka Václava Holka (1865—1934);

čtvrtek 7. dubna 2011 v Horákově sále Lidového domu (Hybernská 7, Praha 1) od 19:00.