Po měsíci a půl ve funkci zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková, kterou si sám premiér vybral na místo po Michaelu Kocábovi, e-mailem sdělila své názory novinářům. „Osobní rozhovor přitom odmítla, vymínila si písemné zaslání otázek, na které po více než týdnu odpověděla,“ píše Aktuálně.cz.

Právnička a expertka na práva dětí v rozhovoru pro Aktuálně.cz přiblížila své postoje k otázkám rozdělujícím společnost.

Šimůnková by chtěla pokračovat v řadě věcí, které začal její předchůdce Michael Kocáb, protože v nich podle svých slov vidí smysl. Chtěla by být však méně mediálně viditelná, proto její styl bude prý méně „dramatický“ (míněno pozitivně).

Za největší problém lidských práv v České republice Šimůnková považuje situaci romské menšiny, druhým dechem však dodává, že v „principu“ nejde o diskriminaci. V tomto bodě by se zmocněnkyně neshodla s řadou mezinárodních institucí, které mají opačný názor. Zároveň je Šimůnková toho názoru, že lidskoprávní agenda by se neměla zužovat jen na problémy Romů.

„Zcela formálně vzato mají stejná práva a příležitosti jako kdokoli jiný a veřejné instituce se s nimi snaží zacházet bez diskriminace,“ tvrdí Šimůnková.

Podle průzkumu STEM nedávno zveřejněného ministrem vnitra Radkem Johnem si čtyři z pěti Čechů myslí, že Romové jsou nepřizpůsobiví občané, a čtyřicet šest procent si dokonce myslí, že nejlepším řešením by bylo Romy vyvézt ze země. Podle Šimůnkové problém vězí ve velkých rozdílech mezi Romy a většinovou společností. Mezi hlavní příčiny řadí rozdílnou mentalitu, historický vývoj a životní hodnoty a postoje romské a většinové komunity.

„Chci být dobrou úřednicí, ale pokud bude potřeba, zaujmu silné stanovisko,“ říká nástupkyně Kocába, která přišla na Úřad vlády půl roku poté, co se premiér rozešel s jejím předchůdcem.

„Budu se stavět proti extrémním řešením typu snah zavést domovské právo, avšak na druhé straně se neztotožňuji s názorem, že romská menšina je obětí nepřející většinové společnosti,“ dodala Šimůnková pro Aktuálně.cz.

„Silné stanovisko“ však zmocněnkyně rozhodně nezaujala před třemi týdny, kdy Novým Bydžovem pochodovali na dlouho avizované akci pravicoví extremisté. Na akci se neobjevila, jen poslala své podřízené a vydala písemné prohlášení, v němž shromáždění odsoudila.

Romský aktivista Ivan Veselý ji proto považuje za „úřednického zbabělce“.

„Ani nevíme, co dělá. Možná je expertka na práva dětí, ale to nestačí. Není dost silná osobnost na to, aby prosazovala ve vládě nepopulární věci,“ řekl Aktuálně.cz Veselý.

Řešení romské otázky Šimůnková vidí především ve vzdělávání romských dětí — aby nebyly vyřazovány do speciálních škol. Chce také vylepšit uplatnění Romů na pracovním trhu.

Na vyšší příčky vládní agendy lidských práv by se pod Šimůnkovou měla dostat ochrana dětí.

Zmocněnkyně bude usilovat o ustanovení dětského ombudsmana. Instituce by zastřešovala dohled nad právy dětí a mladých lidí do osmnácti let. Takovýto institut vznikl před třiceti lety v Norsku a pak v dalších evropských zemích včetně Slovenska.

„Největším problémem v oblasti ochrany práv dětí je dlouhotrvající roztříštěnost kompetencí, kdy neexistuje orgán, který by problematiku péče o děti jednotně zastřešoval, za což jsme dlouhodobě kritizováni i ze strany mezinárodních organizací,“ domnívá se Šimůnková.

Více pozornosti by se mělo dostat také lidem se zdravotním handicapem či starým lidem a cizincům, kterých v Česku přibývá.