Životaběh nepovedeného muslima

Radek Pirkl

Nejvýznamnější alžírský spisovatel, dramatik a herec současnosti, Slimane Benaïssa, navštěvuje v těchto dnech česká města a představuje divákům především svou dramatickou tvorbu. A s ní i osud své země a své kultury.

Benaïssa (68) je hostem číslo jedna festivalu Tvůrčí Afrika, jehož desátý ročník začal 19. března v Praze. Tam se také poté, co oběhne kolečko dalších šesti měst, vrátí. Jedním z míst, kterým putovní festival vyloženě proběhl, byl Liberec. Naštěstí se tu stihl zastavit alespoň na čas besedy se Slimanem Benaïssou. Na přednášce, která se uskutečnila v pondělí 21. března v Krajské vědecké knihovně, nechal Slimane Benaïssa dříve než na svou tvorbu příchozí nahlédnout do svého života.

Benaïssa se narodil ve městě Guelma v severovýchodním cípu Alžírska (tehdy pod francouzskou koloniální správou). Studium technických oborů, které si zvolil na přání otce, dotáhl až k úzce vymezené specializaci na lékařskou elektroniku. Zároveň však získal vzdělání v arabské literatuře. A nakonec právě vztah k textu a umění řídil jeho další životní kroky. V Alžírsku se v 60. letech podílel na etablování divadla jako múzického umění. Divadlo tu nemělo svou tradici a nelehkým úkolem bylo zejména překonávání jazykových bariér.

V zemi je šest rozdílných jazykových oblastí a arabština, i když hojně používaná, tu není jazykem mateřským — Alžířané se ho učí často až ve škole, stejně jako Evropané například angličtinu, vysvětlil okolnosti vzniku alžírské dramatické scény Benaïssa. Ani arabština tedy nebyla ideálním spojovacím jazykem, který by bylo lze použít jako most, po němž by snadno přecházelo sdělení z jeviště do hlediště. Benaïssa nicméně dokázal i za takových podmínek divadlo vykřesat. Založil a dlouho řídil vůbec první alžírský amatérský soubor a od roku 1978 vedl už profesionální divadelní scénu.

Do francouzského Épinay-sur-Seine nedaleko Paříže odjížděl začátkem roku 1993 už jako známý alžírský dramatik. Ve Francii měl být původně měsíc, zůstal tam však dodnes. V Alžírsku, zmateném možností uspořádat po třiceti letech svobodné volby, zvítězili islámští fundamentalisté a po převzetí moci začali právě v době, kdy Benaïssa odjel ze země, účtovat s těmi méně oddanými. Patřili k nim i tři Benaïssovi přátelé. Autorova rodina, která zůstala v Alžírsku, nechtěla, aby Benaïssa riskoval popravu, a odradila ho od návratu do rodné země.

Není tedy náhodou, že první Benaïssova hra, kterou ve Francii vytvořil, Marianne et le Marabout, je hrou o návratu. V následujících letech napsal mnoho dalších románů a divadelních her, v mnoha inscenacích i sám účinkoval nebo je režíroval. Popularitu si v Evropě vydobyl díky hře Za závojem (Au-delà du voile), kterou však napsal ještě v Alžírsku — hra měla už přes 1 200 repríz.

Jak Slimane Benaïssa prozradil během besedy, divadelní tvorbu chápe jako ideální snoubení osamocené tvorby v soukromí s prací s lidmi a na veřejnosti. Je mu tedy nejbližším druhem umění, a asi právě proto hovořil především o své dramatické tvorbě.

V dalších svých hrách řeší také otázku náboženství, například ve hře Proroci bez boha (Prophètes sans Dieu), v níž se zabývá vztahy mezi judaismem, křesťanstvím a islámem. Zorným úhlem této hry je Benaïssovo přesvědčení, že tato tři vyznání nikdy nemohou dojít shody, protože si protiřečí už ve svých základech. „Judaismus sliboval lidem mesiáše, místo něho ale přišel mezi lidi křesťanský bůh, a když až po něm přišel prorok, řekl lidem, že to, k čemu mají upírat svou pozornost, je kniha,“ shrnul Benaïssa výchozí bod hry a také rozpor mezi vyznáními.

Ve hře Zapomenutá budoucnost (L'avenir oublié) konkretizuje téma soužití protiřečících si vyznání na příkladu Izraele, „toho kousíčku země, který každý chce, ale z něhož má každý strach“. Zatím poslední Benaïssovou hrou je Zpověď nepovedeného muslima (Les confessions d'un musulman de mauvaise foi), která je divadelním přepracováním jeho úspěšné románové prvotiny Synové hořkosti (Les fils de l'Amertume).

Hra je burleskou o chlapci Karimovi, který se v ortodoxní náboženské společnosti vymyká výchovným snahám, překračuje všechna nařízení, jichž by se měl správný muslim držet, a stává se ateistou a republikánem. I když se Benaïssovy hry hrají na scénách v mnoha evropských i neevropských zemích (např. Kanada, Kuvajt, Tunis) a i jeho romány jsou překládány do mnoha jazyků, Zpověď nepovedeného muslima je zatím jediným jeho dílem přeloženým do češtiny. Překlad vyšel právě u příležitosti festivalu jako součást edice Současná hra Institutu umění a Divadelního ústavu a překladatelsky se jej ujali Michal a Matylda Lázňovští.

Slimane Benaïssa stále žije ve Francii a i nadále se věnuje tvorbě. V roce 2000 byl francouzským prezidentem jmenován členem Nejvyšší rady Frankofonie a v roce 2005 získal čestný doktorát v Národním institutu orientálních jazyků a civilizací.

Dalšími zastávkami Slimana Benaïssy v rámci festivalu Tvůrčí Afrika byly Hradec Králové a Brno. Ve čtvrtek navštíví ještě České Budějovice, kde vystoupí od 14 hodin na Jihočeské univerzitě, a v pátek Plzeň — tam bude hostem v sídle Francouzské aliance od 10 hodin. Své turné po naší zemi zakončí Benaïssa v pátek v 18:30 ve Francouzském institutu v Praze.

Těšit se během besedy s autorem můžete i na čtení a krátká videa z jeho inscenací a také z filmu Na druhé straně moře, v němž Slimane Benaïssa účinkuje a který je pak v celém znění také (v některých městech) zahrnut do filmového programu festivalu Tvůrčí Afrika.

Celý program festivalu Tvůrčí Afrika najdete zde.

    Diskuse (0 příspěvků)