Bahrajnské bezpečnostní složky ve středu násilím vytlačily demonstranty z Perlového náměstí v centru hlavního města Manámy. Tvrdý zásah přišel poté, co bahrajnský král vyhlásil tříměsíční stav nouze a pozval na pomoc zahraniční vojáky ze Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů.

V průběhu středečního odpoledne byl navíc vyhlášen zákaz nočního vycházení.

Po připočtení dvou obětí úterních střetů zemřelo v Manámě za poslední dny minimálně osm protestující. Přibližně dvě stě jich bylo zraněno. Konkrétní údaje je ale obtížné potvrdit, protože policisté a vojáci odřízli přístup do nemocnice Salmaníja, jejíž personál se o zraněné během protestů staral a přidal se na stranu opozice. Oficiálně bylo od začátku protestů zabito dvanáct osob.

Do nemocnice nebyli ve středu ráno vpuštěni nejen doktoři, kteří měli nastoupit na směnu, ale ani zranění. Ti jsou tak ošetřováni v mešitách v centru města nebo ve svých domovech, často vzdálených několik kilometrů od míst největších střetů.

Perlové náměstí bylo po osm týdnů středem protirežimních protestů šíitské většiny, která — povzbuzena vývojem v Tunisku a Egyptě — volá po sociálním zrovnoprávnění s vládnoucími sunnity a demokratizačních reformách.

Jeden z předních opozičních poslanců označil zásah proti demonstrantům a přizvání vojenských jednotek Rady pro spolupráci arabských států Zálivu (GCC) za snahu o anihilaci. „Tohle se nestává ani ve válkách a není to přijatelné,“ řekl doslova Abdel Džalíl Chalíl.

Médiím, která mají v zemi své reportéry, se prozatím nepodařilo zjistit, zda se násilných zásahů účastní také zahraniční vojáci. Podle otevřeného dopisu organizace CSO, jež zastřešuje bahrajnská občanská sdružení, se nicméně příslušníci intervenčního sboru zapojili do represí v plném rozsahu. Na několika místech přímo pálili do demonstrantů a při zásazích dokonce použili několik bojových helikoptér.

CSO také uvádí, že represe probíhají i mimo hlavní město a počet zraněných je daleko vyšší, než evidují tiskové agentury.