Dělník a měšťan

Jakub Vaníček

Lukáš Fasora nedávno představil svou rozsáhlou práci mapující vznik a vývoj vzájemných vztahů mezi měšťanskou a dělnickou třídou. Snaží se tu rehabilitovat výzkum těchto dvou tříd jako předmět vědeckého zájmu, nikoliv ideologického výkladu.

Centrum pro studium demokracie a kultury vydalo knihu Lukáše Fasory z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity věnovanou tématu protilehlých sociálních tříd. Dělník a měšťan je rozsáhlou publikací, v níž Fasora zkoumá vývoj vzájemných vztahů v době od roku 1870 do roku 1914. Svá zkoumání opírá o studium společenských poměrů v šesti moravských městech, v Olomouci, Prostějově, Brně, Jihlavě, Novém Jičíně a ve Znojmě.

V přehledně strukturovaném výkladu Fasora zkoumá, jak vznikaly dělnické kolonie, v jakých spolcích se dělníci sdružovali a jak se postupem času politicky organizovali proti svým zaměstnavatelům. Výkladem prostupují zmínky o známějších dělnických osobnostech, kolem nichž se organizovalo politické hnutí nebo vznikaly mediální platformy, dělnický tisk.

Méně podrobně se Fasora věnuje tehdejší buržoazii. Všímá si například způsobu, jakým se spojovaly velké rodiny, které pak mohly ovládat finanční i výrobní sféru. Rozsáhlá kapitola patří kontaktům mezi oběma vrstvami — například vzniku sociálních hnutí nebo sociální demokracie.

Fasora se pokusil problém sociálních tříd uchopit jinak než marxističtí historici před rokem ´89. Především mu jde o to ukázat, že tyto třídy nemusely nutně stát v protikladném postavení, že se vzájemně ovlivňovaly. Dělnická subkultura zde není představena jako objekt, ale jako zdroj společenských inovací.

Lukáš Fasora: Dělník a měšťan. Centrum pro studium demokracie a kultury, Brno 2010.