O rozporu mezi kulturou a přírodou

Jakub Vaníček

Brněnský filosof Josef Šmajs se dlouhodobě věnuje ekologickým problémům a snaží se je formulovat v rámci tradičních filosofických pojmů. V nově vydané knize se věnuje rozporu mezi protipřírodní kulturou a původním přirozeným řádem.

Nakladatelství Host vydalo knihu filosofa Josefa Šmajse Ohrožená kultura s podtitulem Od evoluční ontologie k ekologické politice. První vydání knihy vyšlo v roce 1997, nynější druhé autor přepracoval a doplnil. Kniha vychází s předmluvou Erazima Koháka.

Šmajs v knize přichází s novým konceptem evoluční ontologie, jejíž procesuální pojetí bytí umožňuje pochopit to, co se dnes se světem děje. Na pozadí pomalé přirozené evoluce života ukazuje rychlou, přírodu poškozující evoluci kultury. Sleduje problém vzniku protipřírodní kulturní uspořádanosti z původního přirozeného řádu. Zjišťuje, že v přirozeně uspořádaném světě nemůže nový typ řádu vznikat jinak než rozbíjením přirozených struktur.

Podstatou ekologické krize podle něj není tudíž rozpor člověka a přírody, jak se to jeví povrchnímu pohledu, nýbrž konflikt kultury se Zemí, dočasná neschopnost biosféry uhasit požár, kterým ji dnešní technická civilizace spaluje. Filosofická ontologie ve Šmajsově výkladu opouští úzký rámec individuálního pochopení světa a reflexí konfliktu kultury s přírodou se stává jedním z předpokladů reálnosti globální ekologické politiky.

Josef Šmajs (*1938) přednáší na brněnské Masarykově univerzitě filosofii. Ekologickým problémům a jejich filosofickou reflexí se zabývá dlouhodobě — viz práce Kultura proti přírodě (1994), Nájemní smlouva se Zemí (2007) nebo Potřebujeme filosofii přežití? (2008) či Filosofie — obrat k Zemi (2008).

Josef Šmajs: Ohrožená kultura. Od evoluční ontologie k ekologické politice. Host, Brno 2011.