Slovenská vláda chce zmírnit sporný tiskový zákon, navrhla úpravy

Petr Jedlička, ČTK

Kabinet Ivety Radičové předkládá novelu zákona, kvůli němuž se v letech 2007 a 2008 bouřila celá novinářská obec. Úprava omezuje povinnost přetiskovat reakce politiků, právo na opravu a výši případných pokut.

Slovenští politici patrně ztratí právo požadovat od tisku zveřejnění svého stanoviska na články o jejich práci. Vláda ve středu totiž schválila návrh na omezení takzvaného práva na odpověď, který je součástí kontroverzního tiskového zákona prosazeného bývalým kabinetem Roberta Fica. Ten vyvolal kritiku slovenských médií i mezinárodních organizací.

Čtete rádi analýzy zahraničního dění z dílny Petra Jedličky? Podpořte rubriku Svět a pomozte jí rozšiřovat kapacity.
×

Běžní lidé ale i politici mohou už téměř tři roky požadovat od novin, časopisů a agentur, aby bezplatně otiskly jejich stanovisko i k pravdivým článkům, které se jich týkaly. Obávaná záplava žádostí o zveřejnění reakcí lidí se sice nekonala, právo na odpověď však využil i tehdejší premiér Fico. Pokud by se tisk rozhodl v rozporu se zákonem příspěvek žadatele nezveřejnit, vystavoval by se hrozbě vyplacení odškodného ve výši 1660 až 4979 eur (40 420 až 121 240 korun).

Politici podle novely tiskového zákona už nebudou moci využít právo na odpověď k příspěvkům, jež se týkají výkonu jejich funkce. V případě článků o soukromí však veřejným funkcionářům tato možnost zůstane, budou však muset prokázat, že tvrzení médií bylo nepravdivé nebo neúplné.

Zákon zachová povinnost zveřejňovat opravy nepravdivých článků. To však má platit jen v případě, že veřejnost neuplatní právo na odpověď. V současnosti totiž zákon umožňuje dotčené osobě požádat nejen o zveřejnění svého stanoviska k článku, ale i o jeho opravu. Pokud vládní předlohu schválí parlament a podepíše prezident, ze zákona rovněž vypadne možnost přiznání peněžní náhrady za to, že tisk a agentury požadovanou opravu nebo odpověď nezveřejnily. Ministerstvo kultury upozornilo, že možnost požadovat finanční odškodnění od médií zůstane podle stávajících pravidel na ochranu osobnosti upravených v Občanském zákoníku.

Tiskový zákon během přípravy a schvalování v letech 2007 a 2008 vyvolal kritiku vydavatelů, opozice a mezinárodních organizací pro možné ohrožení svobody tisku. Deníky proti němu dvakrát protestovaly na titulních stranách. Současný středopravý kabinet premiérky Ivety Radičové omezení práva na odpověď přislíbil ve svém programovém prohlášení, což média uvítala.

Nevůli evropských institucí v posledním období vyvolávala část obdobného zákona v Maďarsku, jež vstoupila v platnost na začátku roku. Budapešť po kritice připustila úpravy normy, ale až na základě analýzy, jejíž vypracování zabere několik měsíců.

    Diskuse