Několik tisíc Belgičanů vyzývalo ve čtvrtek na recesistických manifestacích politiky, aby ukončili osm měsíců trvající handrkování a konečně vytvořili novou vládu. Podnětem k manifestacím bylo to, že Belgie v tento den vyrovnala světový rekord v délce povolebního bezvládí, který až doposud držel Irák — 249 dní.

Belgickým politikům se nedaří sestavit vládu od voleb ze 13. června. Příčinou jsou trvající rozpory mezi Vlámy a Valony a pravicovými, resp. levicovými stranami, jež mají obě národnostní skupiny své. Vleklá krize oživila a vyhrotila úvahy o rozpadu federativního belgického státu, který tvoří Vlámsko, frankofonní Valonsko a dvojjazyčný Brusel.

V Bruselu ve čtvrtek kolem osmi set mladých Belgičanů požadovalo ukončení krize a zachování jednotné Belgie. Zvolili formu humorné akce nazvané hranolková revoluce. Účastníci pochodovali k justičnímu paláci v centru metropole, kde byly projevy, lidem se zdarma rozdávaly kornouty s hranolky a majonézou, tak typické pro Belgii, a prodávala se vlámská i valonská piva.

„Chceme ukázat našim valonským kamarádům, že jsme proti separatismu. Vlámové a frankofonní obyvatelé mají stejné sociální a ekonomické problémy," prohlásil třiadvacetiletý vlámský student biologie Günter Kathagen. S ostatními provolával, že v jednotě je síla a že Belgie je nedělitelná.

Formu „hranolkové revoluce“ zvolili i demonstranti v Lovani, kde se rovněž rozdávaly přihlížejícím smažené hranolky.

V Gentu se kolem padesáti lidí, většinou studentů, svléklo do spodního prádla a svými těly vytvořilo slovo „jednota“. „Nemám co skrývat. Politici musejí ukázat stejnou odvahu,“ řekla Frea Van Craynestová, která se v pouhých šesti stupních nad nulou svlékla jako první.