Desetitisíce Belgičanů se v neděli sešly v Bruselu, aby protestovaly proti neschopnosti politiků vytvořit koaliční vládu, a vyjádřily podporu široké koalici, ve které bude zastoupena nejsilnější valónská i vlámská strana. Belgii spravuje od června 2010 prozatímní vláda Yvese Letermeho. Stabilní a akceschopný kabinet země postrádá již řadu let.

Dalším důvodem svolání protestu byla podle organizátorů také propagace solidarity mezi francouzsky mluvícími Valóny a holandsky mluvícími Vlámy a odmítnutí nacionalismu, který se v Belgii, a především v holandsky mluvících Flandrech, za poslední roky rozšířil.

Podle policejních odhadů přišlo protest podpořit čtyřiatřicet tisíc lidí, podle organizátorů ale účast dosáhla padesáti tisíc. Celou akci svolala skupina univerzitních studentů za pomoci sociální sítě Facebook.

„Posíláme politickým lídrům jasnou zprávu, že chceme vytvoření koaličního kabinetu,“ řekl jeden z organizátorů pochodu Felix De Clerck. „Je nám špatně z tohoto pokračujícího politického patu. Jsme unavení,“ dodal další z organizátorů Thomas Decreus s tím, že protest ukázal, že „lidé mohou přebrat iniciativu tam, kde politika selže: například spolupracovat i přes jazykovou bariéru“.

Kampaň nazvaná Hanba. Žádná vláda, skvělá země byla již druhou podobnou iniciativou v Belgii za poslední tři roky. V roce 2007 se v Bruselu sešlo pětatřicet tisíc lidí, aby protestovalo proti více než 160 dní dlouhému politickému patu.

Podobně jako před třemi lety pochodovali jak Valóni, tak Vlámové do cinquantenairského parku v Bruselu ke sloupu, který symbolizuje nezávislost Belgie na Nizozemí. Tento rok se demonstrace konala po více než 220 dnech bez plně funkční vlády, což je nový rekord v poválečné Evropě.

Někteří politici — a zvláště zástupci nacionalistické strany Nová vlámská aliance (NVA) předsedy Barta De Wevera, která výrazně uspěla v posledních volbách — se snažili dohodnout změny ústavy, která by nově dávala Flandrům rozšířenou autonomii. Politické vakuum a snahy o změnu ústavy vedly k obavám, že spojení obou území, které vzniklo v roce 1830, by se mohlo rozpadnout.

Demonstranti při nedělním pochodu nesli transparenty „Odtržení? Ne naším jménem“ nebo „Méně bla-bla, více výsledků“ a většina z nich byla oblečena do belgických státních barev: černé, zlaté a červené.

A co krize?

Letermeho vláda má spíše úřednický nežli politický charakter. Nečiní žádná zásadní rozhodnutí a spolu s tím, jak se eurozóna snaží vyhnout prohlubující se ekonomické krizi, se investoři na pokračující neschopnost Belgie přijímat jasná rozpočtová opatření dívají s nevolí.

Stále více analytiků tak mluví o Belgii jako o zemi, kterou je třeba připočíst na seznam ohrožených ekonomik. Tam se dnes nacházejí vedle Řecka a Irska i Španělsko, Itálie a Portugalsko.

Státní dluh země letos dosáhl sta procent celkových ročních státních příjmů. Belgie si zatím nepůjčuje peníze s takovými úroky jako Španělsko nebo Portugalsko, ale podle analytiků se rozdíly rychle snižují.

Další informace:

The Guardian Brussels protest calls for Belgian unity government

BBC News Belgian 'Shame' march demands unity and government

Reuters Tens of thousands rally to demand politicians form a government