Kardinál Vlk odchází, nástupce hledají katolíci tajně

Lucie Paseková

Funkční období pražského arcibiskupa Miloslava Vlka je u konce. V nejbližších dnech bude jmenován nový český primas. Mezi kandidáty jsou stávající biskupové Dominik Duka, Václav Malý a Jan Baxant.

Odcházející arcibiskup Miloslav Vlk končí ve funkci po devatenácti letech. Jmenování nástupce provázejí zatím spíše protichůdné informace. Mezi závažné kandidáty však bezesporu patří litoměřický biskup Jan Baxant, královéhradecký Dominik Duka a exdisident, pražský světící biskup, Václav Malý.

Mezi důležité otázky následujícího období ve vedení české římsko-katolické církve patří obnova poněkud tápajícího ekumenického dialogu, dořešení sporů v rámci Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy, stále neplatná mezinárodní smlouva mezi Českou republikou a Vatikánem či nedokončené majetkové vyrovnání církve se státem. Teprve jako součást tohoto restitučního sporu nadále trvá i otázka případné správy katedrály svatého Víta, nejmedializovanějšího z církevních problémů celého Vlkova episkopátu.

Dominik Duka, letitý šéfredaktor dominikánského časopisu Salve, byl před listopadem perzekvován a přes dva roky vězněn, také v souvislosti s osobním přátelstvím s Václavem Bendou. Hradeckým biskupem se stal v roce 1998. Bývá jako jediný z biskupů pravidelným hostem Václava Klause na Pražském hradě. Naposledy jej prezident přijal krátce před letošními Vánoci. „Zastává kulturně-konzervativní pozice a politicky není vzdálený pravicovému autoritářství," shrnuje jeho hodnotová východiska Deníku Referendum Ivan Štampach, který časopis Salve řídil před Dukou v první polovině devadesátých let. „Je to ovšem velký diplomat," dodává.  

Také Václav Malý je bývalý disident, navíc signatář Charty 77, první mluvčí Občanského fóra a blízký spolupracovník Václava Havla. Během několika dnů to bude přesně dvanáct let ode dne, kdy byl vysvěcen pražským pomocným biskupem. Během zářijové návštěvy papeže Benedikta XVI. v České republice byl hlavním organizátorem celého průběhu a papež jej podle dobře informovaného zdroje při odjezdu přede všemi pochválil a vyzdvihnul jeho schopnosti před neshodami ostatních, které nové jmenování provázejí. Právě tyto neshody mohou také tvořit pozadí stále odkládaného odchodu Miloslava Vlka do penze, o nějž požádal Benedikta XVI. již v roce 2007. 

Naopak Jan Baxant nepatří mezi známé tváře biskupské konference. Podle všech dostupných informací o něm nelze odhadnout, kam by římsko-katolická církev pod jeho vedením v České republice směřovala. Nejpravděpodobnější je minimální množství změn.

Nový pražský arcibiskup se vybírá ve Vatikánu na základě podkladů sídelní nunciatury. Nuncius ve své zprávě přihlíží zejména ke stanovisku ostatních biskupů, k názorům pražských kněží a k tzv. směrodatným laikům. Těmito laiky jsou myšleni zejména vlivní politici. Stanovisko biskupů je viditelně nejednotné. V pražské diecézi, o niž především jde, by mohl mít výraznější podporu místní Václav Malý. Mezi politiky bude záležet na jejich osobních vazbách s nunciaturou.

Podle duchovního Tomáše Halíka prochází celý proces volby arcibiskupa velmi diskrétně a všichni zúčastnění jsou vázáni papežským tajemstvím. „Budeme si muset asi ještě týden počkat, je samozřejmě známo několik favoritů, ale výsledek může být i překvapením,“ uvedl pro Deník Referendum Halík.

Dosavadní český primas, Miloslav Vlk, který před devatenácti lety nahradil Františka Tomáška, uveřejňuje na svém kardinálském webu rozhovor na pokračování. V nejnovějším dílu varuje s poukazem na vysokou porodnost muslimů před „matematikou šíření islámu" a zároveň s využitím expresivně militaristického jazyka upozorňuje, že Evropa, která „zapřela své kořeny" může být „duchovně dobyta" imigranty. „Válečnými zbraněmi islám Evropu na konci středověku a začátkem novověku nedobyl. Tehdy je křesťané přemohli. Dnes, kdy se bojuje zbraněmi ´duchovními´, které Evropa nemá, a muslimové jsou jimi dokonale vyzbrojeni, je pád Evropy hrozící," uvedl přímo Vlk. 

Tento jeho projev poněkud kontrastuje s předchozími vyjádřeními, zejména ve sporu kardinála s konzervativní částí teologické fakulty svou nedialogičností. „Do budoucna je v Evropě možná jedině pluralitní spiritualita," říká k tomu Ivan Štampach s poukazem na to, že i evropské kořeny, na něž se Vlk odvolává, jsou různorodé. „K formování evropských hodnot vždy přispívala vedle katolické většiny i židovská minorita a ve vrcholném středověku nesporně také muslimské kalífáty na území Pyrenejského polostrova. Právě tudy proudila do Evropy arabská vzdělanost či zbytky tady nedochované civilizace antické," dodává Štampach, který působí jako vedoucí katedry religionistiky a filosofie na Univerzitě Pardubice.

Jmenování je očekáváno v nejbližších dnech.

    Diskuse (0 příspěvků)