Veřejný ochránce práv opětovně upozornil na skutečnost, že zveřejňování osobních údajů dětí určených pro náhradní rodinnou péči na internetu a v dalších médiích je v rozporu s Úmluvou OSN o právech dítěte, zákonem o sociálně-právní ochraně dětí a zákonem o ochraně osobních údajů. Platí to i v případech, kdy by na základě zveřejněných údajů mohlo dojít k identifikaci dítěte dokonce jen v rámci úzkého okruhu osob jako jsou spolužáci, kamarádi, učitelé apod.

Veřejný ochránce práv již dříve na základě šetření praxe Fondu ohrožených dětí upozorňoval, že ani orgánům sociálně-právní ochrany dětí, zařízením pro ústavní výchovu ani nevládním organizacím nedává žádný zákon oprávnění zveřejňovat osobní údaje o dětech vhodných pro náhradní rodinnou péči na internetu. Tyto informace včetně citlivých údajů o zdravotním stavu či etnickém původu mohou být poskytovány pouze státem prověřeným zájemcům o náhradní rodinnou péči, nikoli široké veřejnosti.

Stejný názor v roce 2008 vyslovil i Výbor pro práva dítěte Rady vlády pro lidská práva a Úřad pro ochranu osobních údajů. Přesto v praxi i nadále dochází k tomu, že za účelem zprostředkování pěstounské péče či osvojení jsou citlivé osobní údaje dětí zveřejňovány na internetu.

Podle zástupkyně ochránce je takové jednání právně i morálně nepřípustné. Dítě nemůže být zbaveno svých základních lidských práv, kam patří i právo na soukromí a ochranu osobních údajů, jen proto, že se o něj nemůže postarat biologická rodina.

Závěry ochránce a navržená opatření k nápravě až dosud nebyla realizována, a zástupkyně ochránce proto vítá současný postoj ministerstva práce a sociálních věcí, které nyní vydalo jasné a jednoznačné výkladové stanovisko závazné pro všechny orgány a instituce působící v oblasti náhradní rodinné péče.

Podle Úmluvy OSN jsou všichni — zástupci dítěte, orgány státu i pověřené nestátní organizace — povinni respektovat právo dítěte, že nebude svévolně zasahováno do jeho soukromého života ani nebude docházet k nezákonným útokům na jeho čest a pověst. Zveřejňování údajů o zdravotním stavu, etnickém původů, ale také o prospěchu a povahových vlastnostech dětí určených pro náhradní rodinnou péči podle zástupkyně ochránce takovým svévolným zásahem zcela jistě je. Upozorňuje, že vzhledem k povaze internetu a vývoji informačních technologií údaje jednou na internet umístěné tam zůstávají prakticky navždy. Zásah do práva a důstojnosti dítěte formou zveřejnění uvedených informací je tedy nevratný a neodčinitelný.

Pokud bychom zcela absurdně vnesli do sociálně-právní ochrany dětí a systému náhradní rodinné péče tržní princip nabídka-poptávka, nabízí se podle zástupkyně ochránce otázka, proč jsou s citlivými údaji na internetu inzerovány pouze děti, a nikoli také zájemci o náhradní rodinnou péči.

Podle zástupkyně ochránce současný stav porušení právních předpisů nelze hodnotit jako neřešitelný střet dvou proti sobě stojících zájmů a práv — práva na rodinu a práva na ochranu soukromí. Pro oslovení široké veřejnosti a posílení zájmu o pěstounskou péči lze jistě využít jiných informačních forem a programů se zcela anonymizovanými údaji o dětech, či lépe s modelovými příklady, které ochranu soukromí a důstojnost dětí nebudou poškozovat.