Mnoho lidí si přeje ekologickou sociální demokracii. Jde o výraznou parlamentní stranu, která představuje vládní alternativu, navíc toho hodně naslibovala i v ekologické oblasti. Pokud si však máme vybavit, co a kdo vlastně sliboval, už je to horší. Souhlasím se slovy stínového ministra Václava Zemka, že většina členů ani neví, co to znamená trvale udržitelný rozvoj, a málokdo by dokázal uvést něco z našeho ekologického programu. A platí vůbec ten program, nebo je to pro zvolené poslance již jen nezáživný dokument s fotografií sebevědomého Jiřího Paroubka?

Před sjezdem ČSSD vystupuje jako poměrně nečitelný subjekt. Je tu vícero zajímavých osobností, kdy ale vůbec není zřejmé, jaký budou mít v blízké době vliv. Strana do Senátu nabízí Jiřího Dienstbiera, s problémy v evropském kontextu se můžeme obracet na Vladimíra Špidlu, každý se může přesvědčit o existenci zelených poslanců, jako je Robin Böhnisch či Jiří Krátký. Nemluvě o osobnostech, jako je Erazim Kohák. Program svým povídáním a prezentacemi ve své době veřejnosti přibližoval Petr Petržílek. Zájemce o ekologická témata spojuje již zaběhlá ekologická platforma Zvonečník.