Markéta Luskačová představí znovuzrozené masopusty
Věra JirousováVýstava O koních, o smrti a jiných lidech představí zítra fantastické snímky maškar z Roztok a Únětic. Uznávaná fotografka Markéta Luskačová na nich zachycuje opět se rozvíjející tradici lidových masopustů.
Pozoruhodný tematický soubor fotografií z karnevalu, které vytvořila Markéta Luskačová v letech 1999—2010 z velké části na místních masopustních slavnostech pořádaných sdružením Roztoč, bude vystaven v zámku v Roztoky u Prahy, kde bude v pátek zahájena její výstava.
Markéta Luskačová patří od šedesátých let k významným osobnostem české fotografie. Už v průběhu studia na sociální a novinářské fakultě Karlovy university a na pražské FAMU (1961—1974) ji proslavily černobílé dokumentární snímky z tradičních náboženských Poutí na východním Slovensku.
Autorčino soustředění na obor humanitní fotografie a především její celoživotní umělecké zaujetí pro sociální dokument způsobily, že si její fotografické cykly vydobyly respektovanou pozici v kontextu evropské fotografie a od devadesátých let oslovují také českou veřejnost.
Od poloviny sedmdesátých let žila Markéta Luskačová v Anglii, kde v průběhu let osmdesátých vytvořila své stěžejní fotografické cykly ze života dětí, realizovala řadu autorských výstav v prestižních institucích a získala za své fotografie významná ocenění, například Cenu města Londýna za sérii snímků Děti v Londýně (1984).
V devadesátých letech se autorka vrátila do Čech a od té doby své fotografické cykly průběžně vystavuje v mnoha zdejších galeriích a muzeích, ale také ve světě, jako například ve Španělsku, Austrálii a zejména v Anglii, kde střídavě žije a pracuje.
V posledních letech si snímky Markéty Luskačové vydobyly v českém prostředí nejen zájem publika, ale také novou dimenzi. V průběhu své práce na dokumentu o sociálních aktivitách jihočeského sdružení Rolnička v Soběslavi a jejím úspěšném projektu chráněných dílen pro mládež se autorka rozhodla použít médium barevné fotografie.
Barevné snímky se objevují i na novějších záznamech masopustních oslav. Markéta Luskačová svůj zájem o zimní obřady Saturnálií komentuje: „ Lid je miloval. Katolická církev je přidala do svého kalendáře. …Po staletí byly masopusty v našich zemích součástí lidových tradic, ty byly v období komunismu přerušeny.“
V devadesátých letech, kdy zvláště lidé z malých obcí a měst začali tuto tradici spontánně obnovovat, fotografovala Markéta Luskačová masopustní průvody masek na mnoha různých místech. O roztockých oslavách masopustu však říká: „ Doma jsem na tom roztockém. Roztočtí jsou jiní.“
A pokračuje: „Mám ráda jejich vervu a radost, s jakou dělají svůj masopust; ne pro děti, ale s nimi. Roztočtí se stali mými dobrými přáteli. Fotografuji jejich masopust dvanáct let. Za ten čas se z malých holek staly dívky, z dívek mladé maminky. A já? Každým rokem mám o trochu těžší nohy.“
Její snímky však dodnes okouzlují mladistvým pohledem, v němž rozpoznáme dětskou vážnost každé takové „hry doopravdy“a můžeme v nich vnímat i nezkalenou radost z toho, že se pokaždé znovu můžou všichni stát její součástí.
Markéta Luskačová: O koních, o smrti a jiných lidech, Maškary z Roztok a Únětic 1999—2010. Středočeské muzeum v Roztokách, Zámek, čp. 1, Roztoky u Prahy, otevřeno středa — neděle 10—18 hodin. Zahájení výstavy proběhne 4. února v 17 hodin a výstava potrvá do 20. března 2011.