Práce dvaceti tří umělců generace osmdesátých let aneb Nosný proud výtvarného umění před rokem 1989 představuje pražská Galerie Národní technické knihovny.
V pondělí 24. ledna se v pražské Národní technické knihovně (NTK) uskutečnila konference věnovaná tvorbě umělců generace osmdesátých let minulého století. Akce místy probíhala jako divoká diskuse, během níž se výrazné osobnosti tvůrců a teoretiků oné doby pokoušely uchopit a reflektovat odkaz „generace osmdesátých let“.
Konference se vztahovala k probíhající výstavě ve Wannieck Gallery v Brně, soustředěné na malířské práce osmdesátých let, kterou připravil významný sběratel a galerista Richard Adam. Diskurs, pořádaný nad výtvarným fenoménem umění v těchto letech, je spojen se zahájením tematické přehlídky prací na papíře z osmdesátých let v pražské Galerii NTK.
Pro pražskou výstavu prezentující kresby, koláže a asambláže tvůrců z okruhu hlavního proudu nastupující generace osmdesátých let zapůjčili díla soukromí sběratelé. Největší část exponátů pochází ze sbírky Karla Tutsche (1941—2008), který provozoval významnou brněnskou Galerii Na bidýlku.
Přestože je výstava koncipována jako přehlídka tvorby jedné generace, nemůžeme předpokládat, že osudy všech vystavujících umělců měly podobný průběh. Někteří z nich vystudovali umělecké školy a s většími či menšími obtížemi začali v osmdesátých letech vystavovat v galeriích, jiní žili převážně v izolaci nebo v undergroundu, případně odešli do emigrace.
Formální aspekty tvorby zmíněných umělců jsou podobně roztříštěné jako životní příběhy. Někteří se ubírali cestou konceptualismu, jiní se soustředili především na nové přístupy k současné malbě.
Na výstavě návštěvníka čeká řada skvělých kreseb, ale i prací běžné úrovně, které společně dokumentují, jak vypadalo české umění v době jejich vzniku. Nalezneme zde eroticky vyzývavé kresby Milana Kunce nebo Martina Maixnera, jehož malířské práce jsou provedené na novinovém papíře. Vedle nich zaujmou působivé kresby Jana Merty, které na drobnějším formátu suverénně dokládají autorovy malířské kvality. Jeho práce Večer na vsi nebo Nevinné svítání patří spolu s kresbami Jiřího Kovandy, Vladimíra Kokolii a Jiřího Davida k podstatným momentům této výstavy.
Společným jmenovatelem pražské přehlídky je nejen doba vzniku, ale i spontánní technika práce na papíře. Expresivní pozici a sugestivní imaginaci zastupují kresby Margity Titlové z cyklu Glamour Girls. Třpytivé a okouzlující portréty dívek v plavkách tvoří podklad pro uchycení magnetů s železným kuchyňským nádobím, které je proměňují v genderové asambláže.
Podobně neortodoxní přístup vykazují precizní asambláže Vladimíra Skrepla, který použil papír překvapivým způsobem a malé obrázky svázal koženými pásky s přezkami. Neotřelý půvab však mají i romantické kresby Antonína Střížka.
K nejzajímavějším pracím patří i formátem největší kresba s názvem Foxtrot od Václava Stratila. Autor přenesl kreslířskou technikou vzor parket (v měřítku 1:1) na monumentální plochu papíru. Minimalistický a zdánlivě abstraktní vzor je veskrze realistickým záznamem skutečnosti.
Účinek této skvělé práce ovšem oslabuje nedbalá instalace. Kresba přehozená přes stěnu galerie zůstává skrytá jako pod převisem, kde ztrácí svou působivost, ačkoli by měla být evidentně umístěna na nevhodně hladké podlaze Galerie NTK.
Instalace Stratilovy kresby svým způsobem ukazuje, že lze stěží umístit výstavu jako celek do prostoru vhodného pro objekty a videoinstalace. Větší kresby jsou opřené o stěny, panely jsou přehuštěné a v těsném ochozu si je nelze prohlížet s odstupem.
Na druhé straně můžeme improvizovaný výběr obrazů a jejich uspořádání považovat za autentický pokus, který připomene tehdejší neoficiální přehlídky pořádané v nevhodném prostoru mnoha dobových kulturních středisek.
Na obranu kurátorů Milana Mikuláštíka a Martina Dostála je však nutné říci, že výstava byla připravena na poslední chvíli a výběr prací určovaly především možnosti soukromých sběratelů.
Myšlenka představit tvorbu umělců osmdesátých let z pohledu méně známých prací na papíře je nesporně zajímavá. Potenciál konfrontace odlišných osobitých přístupů by však mohl být využit jen v přesněji definovaném kontextu, kde by vyzněly styčné body, témata a výrazové prostředky jednotlivých tvůrců.
PBBK80 (Praha, Brno, Bratislava, Kolín nad Rýnem — 80. léta). Galerie NTK, Technická 6, Praha 6, otevřeno pondělí—pátek 10—18 hod., sobota 10—17 hod. Výstava potrvá do 26. února 2011.