Ruské státní televize sklízejí za způsob informování o pondělním atentátu na moskevském letišti Domodědovo v komentářích kritiku, jež místy přerůstá až v bloggerský posměch. Zatímco teroristické útoky na newyorská dvojčata v září 2001 či americké tažení v Iráku v březnu 2003 mohli ruští diváci sledovat prakticky v přímém přenosu, o výbuchu v letištní hale jen pár desítek kilometrů za metropolí se z domácích obrazovek dozvídali až s více než hodinovým zpožděním. Kanály nepovažovaly za vhodné přerušit běžný program ani na atentát upozornit textem.

„Čím žije ruská televize? Skoro nikde o útoku na Domodědovo nemluví, pouštějí jen seriály a komedie,“ pozastavili se nejprve bloggeři. Prý „i Dmitrij Medveděv se dozvěděl o tom, co se děje, z Twitteru“, populární sociální sítě, k jejímž fanouškům ruský prezident patří. Twitter podle jednoho z uživatelů zvládne za pár minut to, na co státní televize potřebují „dvě hodiny“.

Twitter podle expertů posloužil jako nejrychlejší nosič svědectví o atentátu a poskytl také první amatérské záběry z místa činu. Samozřejmě se objevila i záplava neprověřených informací a fám. Nicméně debata, jak internet předstihuje a vytlačuje tradiční sdělovací prostředky, už začala.

„Sociální internetová média se ve zpravodajství (z místa atentátu) ukázala být nejpohotovější,“ konstatovala i ruská tisková agentura RIA Novosti a připustila, že virtuální společenství docela rychle přešlo od paniky k poskytování užitečných informací. Populární blogger Alexej Navalnyj dokonce atentát označil za „definitivní smrt televize a dalších tradičních médií“.

Činorodost přispěvatelů Twitteru vedla k tomu, že zhruba půl druhé hodiny po atentátu začala síť v centrálním Rusku vypadávat, dokonce se objevily zprávy, že Twitter takovou zátěž neunesl. Ale i přes výpadky tok informací pokračoval. Někteří bloggeři připsali výpadky sítí mobilních operátorů údajnému odposlechu tajných služeb, které se chtěly dozvědět, co se děje.

Bomba na Domodědovu explodovala před 16:32 moskevského času, první informace se v agenturách a rozhlase objevily před 17:00, zakrátko o atentátu informovala malá televize Dožď, v 17:03 zpravodajská televize Rossija 24. Ta má však jen dvouprocentní sledovanost a v dané chvíli ji sledovala jen setina moskevských diváků. Hlavní městský kanál TV Centr odvysílal zprávu o neštěstí v 17:30, pak však následovaly zprávy o odklízení sněhu a o schůzce starostů Moskvy a Záhřebu.

Hlavní státní televize, které svým signálem pokrývají celou zemi, se zachovaly stejně jako v březnu loňského roku, kdy čtyři desítky lidí zahynuly při sebevražedných atentátech v metru — o tragédii zpočátku mlčely. Loni se stanice vymlouvaly na údajnou poruchu titulkovacího zařízení.

Během pondělního podvečera televize Rossija 1 pokračovala ve vysílání nekonečného seriálu Jefrosija, První kanál nepřerušil pořad Federální soudce, na obrazovce polostátní stanice NTV zůstala repríza seriálu Ulice rozbitých lamp. První stručné informace o Domodědovu zazněly až po 18:00. Rossija 1 pak pokračovala v seriálu „Vše se mění k lepšímu“. „Příhodnější název se v daném okamžiku snad ani nedal vymyslet,“ uštěpačně poznamenal komentátor listu Kommersant.

„Je to už druhý atentát dokazující, že televize za děním beznadějně zaostává,“ uvedla Anna Kačkajevová z moskevské fakulty žurnalistiky. Ne všichni však sdílejí její názor, že zpozdilost je daní za „technologickou závislost na obrázcích“. I Rusové si všimli, že zatímco na domácích obrazovkách ještě běžely zábavné pořady, zahraniční televize už vysílaly z Moskvy přímým přenosem. Navíc domácí stanice ani po krveprolití ve svých hlavních relacích neušetřily Rusy podrobností o protokolárních schůzkách prvních mužů státu. Na analýzy atentátu se nedostalo.