Vláda odmítla kontrolovat lobbisty, není prý jasné, kdo jsou

Milan Kodíček, Dušan Radovanovič

Vláda na svém jednání odmítla návrh ČSSD a dalších na kontrolu lobbistů a zřízení funkce agenta provokatéra. Jiný protikorupční materiál, který si klade cíl výrazně omezit anonymní akcie, naopak podpořila.

Vláda dnes projednávala nový zákon o lobbingu. Podle návrhu skupiny poslanců z řad ČSSD, KSČM, zelených a nezařazených by lobbisté museli být zaregistrováni v oficiálním seznamu u ministerstva vnitra a nahlašovat své kontakty s politiky. Za porušení této povinnosti by jim hrozila milionová pokuta a zákaz činnosti na pět let.

Poslanci a senátoři měli podle návrhu nově své schůzky s lobbisty nahlašovat mandátovému a imunitnímu výboru. Pokud by tak neučinili, měli riskovat pokutu ve výši padesáti tisíc korun. Povinnost ohlásit podobná setkání se měla týkat i asistentů poslanců či ředitelů krajských úřadů.

ČSSD se snaží zákon o lobbistech protlačit už podruhé. Po prvním neúspěšném pokusu si nyní vyjednala širší parlamentní podporu. Ve vládě se však její návrh s nadšením nesetkal. „Vláda nesouhlasí se samotným vymezením lobbingu," zdůvodnila nesouhlasné stanovisko kabinetu ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová (navržená ODS).

Návrh předpokládal, že za lobbistu by byl považován každý, kdo třikrát za tři měsíce kontaktuje některého z politiků nebo státních úředníků kvůli připravovanému zákonu. „Nebude se to týkat nějakého jednoho náhodného setkání, ale těch, kteří lobbují pravidelně," vysvětlil jeden z předkladatelů návrhu zákona Jeroným Tejc z ČSSD.

Takovou definici lobbisty považuje za problematickou i šéf Transparency International David Ondráčka. „Ve společnosti jsou i lidé, které můžeme považovat za lobbisty, a to bez častých schůzek s politiky. V některých případech stačí i jeden telefonát ze strany šéfa velké firmy,“ řekl Deníku Referendum Ondráčka.

Vláda dále odmítla návrh KDU-ČSL, která chtěla zavést funkci agenta provokatéra. Ten by se souhlasem státního zástupce mohl nepřímo nabízet úplatky a nebyl by následně trestně stíhán.

Podobný zákon platí již třeba na Slovensku, v České republice však stále vyvolává pochybnosti. „Stát se nesmí podílet na vytváření trestného činu," brání se novému návrhu například nejvyšší státní zástupkyně Renáta Vesecká.

Podle ministryně Kovářové již do určité míry existuje agent provokatér i v českém právním řádu. Policie může už nyní nasadit svého agenta, aby dokumentoval korupční aktivity, nesmí se však na trestné činnosti nijak podílet. Rozšířit pravomoci agentů však chce i ministr Pecina, podle jeho názoru by to vneslo nejistotu do zločineckých struktur. Ministr však chystá svůj vlastní protikorupční zákon.

Vláda naopak nemá výhrady k dalšímu návrhu lidovců, sociálních demokratů a zelených, který by výrazně omezil akcie s neidentifikovatelným vlastníkem. Neprůhledné akcie se staly předmětem kritiky například v kauze pražské Opencard. Podle současných pravidel totiž není možné zjistit, zda radní neudělili zakázku firmě, v níž mají sami skrytý podíl.

„Jen takové opatření, které zprůhlední vlastnictví všech akcií, omezí korupci při veřejných zakázkách," zdůraznil předseda lidovců Cyril Svoboda. Podle ODS by však stačilo, aby své vlastníky odtajnila pouze firma, která se hodlá ucházet o veřejnou zakázku.

Další informace:

Idnes.cz Poslanci chtějí až milionovou pokutu pro lobbisty, vláda s tím nesouhlasí