Obrana by letos chtěla mimo jiné prodat celkem 36 podzvukových bitevníků L-159 ALCA, přes tisícovku nepotřebných armádních bytů a další movitý i nemovitý majetek. Novinářům to ve čtvrtek řekli ministr obrany Alexandr Vondra a generální sekretář ministerstva Jan Vylita. Výnosy z prodeje by podle nich měly být 2,2 miliardy korun. O prodeji letadel se jedná mimo jiné s Irákem.

Podle Vondry se o prodeji 36 strojů, které české vojenské letectvo nepotřebuje, nyní intenzivně vyjednává se dvěma zeměmi. Ministr nechtěl uvádět podrobnosti, řekl jen, že jednou z těchto zemí je Irák. „Jsme tak daleko, jako jsme ještě nikdy nebyli. Je tu naděje, že se nám podaří v letošním roce tento velký úkol vyřešit," zdůraznil. Stroje se přitom ČR snaží neúspěšně ve světě uplatnit už několik let. V jednání byl prodej do zemí EU jako třeba do Španělska, Polska či Maďarska, nabízeny byly ale i velmi problematickým státům jako je Libye, Jemen nebo Afghánistán.

Vondra novinářům zároveň řekl, že do poloviny roku resort představí plán ochrany českého vzdušného prostoru. Vondrův první náměstek Jiří Šedivý už dříve ČTK řekl, že dvě ze tří nyní zvažovaných variant počítají se zachováním nadzvukového letectva.

Ministr také ve čtvrtek zopakoval plán zveřejnit na jaře takzvanou Bílou knihu s koncepcí armády pro příští roky. Ministr vypočetl pět hlavních bodů, kterými by se měl materiál zabývat. Jsou jimi optimalizace systému armádního velení, vojenský kariérní řád, jasné definování cílů a schopností armády, reforma často kritizovaného akvizičního systému a změna systému řízení a kontroly na ministerstvu samotném. Resort se podle ministra také musí naučit využívat svůj rozpočet rovnoměrně a nenakupovat například neplánovitě materiál pod časovým tlakem na konci roku.

Naopak do prodeje nepotřebného majetku je podle Vondry potřeba „vnést dynamiku". „Chceme mimo jiné řešit otázku prodeje bytů, o kterou se resort snaží již od roku 2004 v podstatě bez jakéhokoliv výsledku," poznamenal ministr.

Podle Vylity by stát prodejem bitevníků a 1 400 armádních bytů v Praze měl získat 1,5 miliardy korun. Dalších přibližně 700 milionů by měl přinést prodej 350 různých komodit movitého majetku, celkem 750 tisíc položek, a 300 pozemků a nemovitostí v pořizovací ceně 3,6 miliardy korun. Mezi movitým majetkem jsou podle sekretáře tak různorodé věci jako nepotřebná technika i vojenské kabáty. Některé nemovitosti v metropoli přitom musí obrana před případným prodejem nabídnout dalším orgánům státní správy.

S ministerstvem financí chce podle Vylity obrana spolupracovat na novele zákona o nakládání s majetkem státu tak, aby bylo celý proces prodejů možné výrazně urychlit.

Vylita také vypočetl, že obrana nyní disponuje majetkem v pořizovací ceně okolo 190 miliard korun, který je ovšem přibližně z 60 procent odepsán. „Racionalizovat majetek ministerstva obrany je sám o sobě obrovský úkol," poznamenal sekretář.

Armáda bude letos hospodařit s rozpočtem zhruba 49 miliard korun, což je asi o pět miliard méně než loni. Stejnou částku by podle výhledu měla obrana dostávat i v letech 2012 a 2013. Zástupci ministerstva obrany i armády navzdory tomu tvrdí, že na základní vojenské úkoly budou peníze stačit, i když je rozpočet „na hraně".