Ekologické organizace v pondělí nabídly „věcnou a korektní spolupráci“ novému ministrovi životního prostředí. Nemalá část Deníku Referendum je, zdá se, celkem vyděšena. „[J]ako kdyby to ani nebyl ódéesák, který úplně stejně jako [jeho předchůdce Pavel] Drobil neměl nikdy s ekologií nic společného,“ divil se Jan Miessler a také další články měly podobný tón.

Uff. A co jiného by, u všech všudy, měly ekologické organizace říci?

Jednu věc je potřeba vyjasnit hned na začátku. Někteří autoři si evidentně myslí, že přístup ekologických organizací k ministrovi životního prostředí určuje (hlavně) strach o granty. Objevuje se to také v Miesslerově článku. Tak to je věru zbytečná obava.

Pro ilustraci: v rozpočtu organizace, pro kterou pracuji, granty z Vršovické 65 tvoří asi 3—5 %. Práce Hnutí DUHA se navíc stále více opírá o drobné přispěvatele. Během prosince nám pomohli zhruba stejnou částkou jako ministerstvo za celé poslední dva roky.

Nepsal jsem tiskovou zprávu, kterou ekologické organizace v pondělí komentovaly představení Tomáše Chalupy coby nového ministra. Kolegové, kteří ji sestavovali, mne však ujišťují, že peníze od ministerstva jim ani nepřišly na mysl.

Leč k věci.

Ministerstvo životního prostředí má zajistit čistý vzduch, lepší recyklaci odpadu nebo zdravou krajinu pro každého. Ale důvěra veřejnosti, že jej vláda skutečně použije k tomuto — a ne k ničemu úplně jinému — je nyní notně pošramocena. Hnutí DUHA proto už v polovině prosince doporučilo koalici, aby ve vlastním zájmu do čela úřadu namísto dalšího straníka postavila respektovanou osobnost s velkou odbornou i osobní autoritou. Nadhodili jsme i jméno: profesora Bedřicha Moldana.

Nicméně ústava v článku 68 říká, že ministry navrhuje premiér. Petr Nečas vybral Tomáše Chalupu.

Zástupci ekologických organizací samozřejmě dost dobře nemohou říci něco jako: „Ještě jsme s novým ministrem nemluvili, nicméně bude špatný a my s ním nehodláme spolupracovat.“

Nenapadá mne, co by měly udělat jiného, než anoncovat, že nabízejí šéfovi resortu věcnou a korektní spolupráci, a shrnout, jakou práci od něj očekávají.

Ano, Tomáš Chalupa může nabídku odmítnout. Pak ovšem ať to učiní on. Nebude to Hnutí DUHA, kdo první odmítne jednat. Jde o příliš mnoho.

Stovky českých obcí a městeček také letos v zimě pokrývá zdraví škodlivý smog, protože lidé mají na výběr pouze ze tří možností: (a) pálit špinavé uhlí, (b) platit za drahý plyn, (c) mrznout. Vytápění může za 66 % exhalací rakovinotvorných polyaromatických uhlovodíků ve vzduchu. Řešením je Zelená úsporám, která vytvořila ještě čtvrtou možnost. Pomáhá lidem, aby si zateplili domy, instalovali moderní čisté kotle na biomasu a ohřívali vodu solárními kolektory — a přitom rodinám sníží účty za teplo o tisíce korun ročně.

Ale v populárním programu právě teď docházejí peníze. Nový ministr musí urgentně připravit Program energetické nezávislosti, který na Zelenou úsporám naváže.

Čeká na něj také důležitý zákon o odpadech, který by domácnostem usnadnil třídění odpadu a rozhýbal recyklaci. Měl by zajistit ochranu prastarých alejí, kde opět hrozí zbytečné kácení tisíců stromů. Musí se zastat lidí ve sporu o zvyšování hlukových limitů.

Nejde o abstraktní spor. Jde o každodenní život konkrétních lidí. Jde o desetitisíce astmatických dětí. Jde o rodiny v domech podél silnic. Jde o domácnosti, jež živí turisté, kteří navštěvují českou krajinu. Jde o každého, kdo očekává, že třídit odpad bude nejen správné, ale také snadné. Jde o miliony návštěvníků našich společných národních parků. Jde o dělníky a inženýry, kteří mají práci v nových zelených odvětvích.

Ekologické organizace budou apelovat na Tomáše Chalupu, aby udělal, co je potřeba udělat. Budeme také navrhovat řešení. Budeme vyjednávat. Budeme argumentovat. Budeme přesvědčovat. Budeme poukazovat na odborné důvody i na veřejné mínění. Jde o příliš důležité věci, než abychom to předem vzdali.

Pokud to k ničemu nebude, samozřejmě si to nenecháme pro sebe. Hnutí DUHA nemá ve zvyku hodnotit politiky podle slov, nýbrž podle výsledků. Vybudovali jsme si dobrou pověst organizace, která neváhá ministry a ministryně, poslance a poslankyně konfrontovat s důsledky jejich rozhodnutí.

Nabízíme ministrovi spolupráci. A také kritický odstup. Padni komu padni.